Lze očekávat, že Češi začnou stejně jako Španělé, Portugalci, Italové či Řekové masově stávkovat, popřípadě demonstrovat? Dle většiny vrcholných manažerů nikoli. Například proto, že „nepatří mezi horkokrevné národy“. Jeden z nich však varuje: „Konflikty neočekávám, ale občané jsou značně ,napružení‘ a jejich podráždění z politiky velké. Životní náklady neklesají. A každá pružina má mez, kdy praskne.“

Současnou finanční krizi vyvolalo selhání trhu a státu. Protesty milionů Jihoevropanů, například Španělů, Portugalců, Řeků a Italů, ukázaly, že úsporná opatření nemůžou počítat s jejich podporou. Krizi totiž pouze zvětšují, a navíc jsou nespravedlivá, neúčinná a nepřijatelná. Evropu z ní nedostanou ani úspory, ani odborářské demonstrace, ale obnova politické autority, píše politolog Petr Drulák.

Ve Francii vládne „blbá nálada“ už mnoho let. Nový prezident Hollande v předvolební kampani tvrdil, že ví, jak ze slepé uličky. Situaci ala podcenil. Jeho hlavním trumfem bylo 75procentní zdanění příjmů přes milion eur ročně. O úlevách a omezeních, jež zavádí Hollandova vláda kvůli odchodu některých bohatých Francouzů do zahraničí, však ve svých předvolebních projevech nemluvil.

Hlavním heslem dění na finančních trzích se na počátku tohoto týdne stala krize ve Španělsku. Vláda premiéra Mariana Rajoye se zatím tváří, že je schopna situaci zvládnout, ale její manévrovací prostor se zužuje. Začínají se objevovat názory, že nikoli Řecko, jak se všeobecně předpokládá, ale právě Španělsko by mohlo být první zemí, která pustí k vodě společnou evropskou měnu. Důvodů je několik.