Dva pozitivní momenty chystané změny vysokoškolského zákona: stažení návrhů věcného záměru o zavedení školného a půjček na ně a opuštění představy nového zákona o vysokých školách. „Problematickým prvkem zůstává koncepční vymezení změn, které má nově uvažovaná ,reforma‘ postihnout,“ píše profesor Jiří Zlatuška v analýze nežádoucích prvků a rizik chystané novely vysokoškolského zákona, které dle něj převyšují možné přínosy.

Bioložka Anne Gloverová je devatenáctou nejvlivnější ženou ve Velké Británii. Coby vědecká šéfporadkyně předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa jednala v Praze o budoucnosti evropské i české vědy. A Čechům i Evropanům mimo jiné vzkazuje: „Financování vědy není ,exaktní věda‘. Když něco platíme, není jisté, zda se to ,vyplatí‘. Ale musíme riskovat, jinak budeme dělat jen nevalný výzkum.“

Ministr školství Petr Fiala nedávno oznámil, že jedna z programových priorit současné vlády – zavedení zápisného na vysokých školách – bude muset být odložena. Jaká je vlastně ochota středoškoláků podílet se finančně na vlastním vysokoškolském vzdělání? A souhlasili by s tím, že po studiu budou muset po určitou dobu pracovat ve svém oboru? Na základě vlastní miniankety mezi studenty odpovídá Zdeněk Ondráček.

Před necelými dvěma měsíci začal zatím poslední pokus o reformu terciárního vzdělávání. Ministr školství Petr Fiala říká, že „už deset let vedeme debatu o stejných tématech“ a že „všechny pozice jsou známé, všechno víme, všechny analýzy máme k dispozici“. S tím nesouhlasí Samuel Zajíček: „Ministr totiž podceňuje své předchůdce, na jak slabých základech byli schopni stavět své představy o reformách. Nemáme žádné kvalitní analýzy, tudíž nevíme téměř nic.“