Výzkumné centrum BIOCEV ve Vestci u Prahy se zaměří na vývoj léčiv, funkční genomiku či nadějné biomateriály. Projekt za 2,35 miliardy korun je zatím spíš na papíře, o zhotoviteli, který centrum do prosince 2014 postaví, se rozhodne do 22. března. Co bude dál, naznačil ČESKÉ POZICI Pavel Martásek, jenž je od ledna ředitelem centra: „Myslím, že budeme špičkovou biomedicínskou institucí. Máme tu velký lidský potenciál.“
V Brně mají poklad světového významu. Je jím odkaz a dílo opata Gregora Johanna Mendela (1822-1884), jenž na zahrádce tamního opatství experimentoval s hybridy rostlin. Křížil hrách setý. Podle informací ČESKÉ POZICE se mendelovské „relikvie“ rozšíří o další cenné, dosud neznámé památky. Aktuální akcí, jež završuje rok oslav 190. výročí Mendelova narození, je putovní výstava v pražské Poslanecké sněmovně.
Pětice držitelů Fieldsovy medaile za matematiku a 42 laureátů Nobelovy ceny adresovali minulý týden hlavám Evropské unie otevřený dopis, v němž je vyzývají k neomezování výdajů na vědu a výzkum. Škrty dle nich mohou ohrozit konkurenceschopnost Evropy v globální soutěži. Pod jejich list se již podepsalo 98 tisíc vědců a sympatizantů.
Letošní Nobelovu cenu za chemii získali dva američtí biochemici – Robert J. Lefkowitz z Duke University v Durhamu a Brian K. Kobilka ze Stanford University v Kalifornii, a to za objevy týkající se takzvaných buněčných receptorů spřažených s G-proteiny. Práce obou laureátů, ale i dalších tisíců badatelů zabývajících se tímto typem receptorů mají velký praktický význam pro vývoj dokonalejších, specifičtějších, a tedy bezpečnějších léčiv.
Objevy letošních laureátů Nobelovy cenu za fyziologii a lékařství posilují důvěru, že jednou dokážeme vyvolat v lidském organismu mimořádnou schopnost regenerace. Cenu získali John B. Gurdon a Šinja Jamanaka za výsledky výzkumu v oboru buněčné biologie.
Prvenství amerického MIT ve světovém žebříčku vysokých škol QS odráží trend rostoucí úspěšnosti technicky zaměřených univerzit. V rámci žebříčku rychle rostou relativně mladé technické instituty především v Asii. „Dalším důležitým trendem je rychlý růst počtu zahraničních studentů na TOP univerzitách,“ píše Jan Koucký v dalším díle volného seriálu, v němž analyzuje a komentuje nejvýznamnější světové žebříčky univerzit za rok 2012.
Od srpna do října budou zveřejněny nejvýznamnější světové žebříčky vysokých škol za rok 2012. Jejich výsledky analyzuje a komentuje ve volném seriálu Jan Koucký z Pedagogické fakulty UK. V prvním dílu seriálu se zabývá šanghajským žebříčkem ARWU, jenž byl zveřejněn 15. srpna. Prvenství obhájila Harvardova Univerzita, česká Karlova univerzita se opět zařadila mezi dvě procenta nejlépe hodnocených.
Místo toho, aby si firmy působící v Česku výzkum zaměřený na své vlastní potřeby objednávaly u vysokých škol a ústavů Akademie věd a také za něj platily, raději a úspěšně tahají peníze ze státního rozpočtu. „A ještě se ohánějí argumenty, že je to tak správně. Změnit tento postoj by bylo tím největším přínosem k restrukturalizaci výzkumného prostoru v České republice,“ píše Jiří Chýla v obsáhlé polemice se Zbyňkem Frolíkem.