reklama

view counter
Věda a vzdělávání
Martin Rychlík|18.03.2013

Biomedicínské centrum BIOCEV chce přilákat do své rady i nobelisty

Výzkumné centrum BIOCEV ve Vestci u Prahy se zaměří na vývoj léčiv, funkční genomiku či nadějné biomateriály. Projekt za 2,35 miliardy korun je zatím spíš na papíře, o zhotoviteli, který centrum do prosince 2014 postaví, se rozhodne do 22. března. Co bude dál, naznačil ČESKÉ POZICI Pavel Martásek, jenž je od ledna ředitelem centra: „Myslím, že budeme špičkovou biomedicínskou institucí. Máme tu velký lidský potenciál.“

Reakcí:1

reklama

view counter
SciTech
Martin Rychlík|20.12.2012

Nové „relikvie“ z Mendelovy pozůstalosti! Otec genetiky láká vědce do Česka.

V Brně mají poklad světového významu. Je jím odkaz a dílo opata Gregora Johanna Mendela (1822-1884), jenž na zahrádce tamního opatství experimentoval s hybridy rostlin. Křížil hrách setý. Podle informací ČESKÉ POZICE se mendelovské „relikvie“ rozšíří o další cenné, dosud neznámé památky. Aktuální akcí, jež završuje rok oslav 190. výročí Mendelova narození, je putovní výstava v pražské Poslanecké sněmovně.

Reakcí:1
Věda a vzdělávání
Martin Rychlík|31.10.2012

Výdaje na výzkum v EU nesnižujte, vzkazují nobelisté a 98 tisíc vědců

Pětice držitelů Fieldsovy medaile za matematiku a 42 laureátů Nobelovy ceny adresovali minulý týden hlavám Evropské unie otevřený dopis, v němž je vyzývají k neomezování výdajů na vědu a výzkum. Škrty dle nich mohou ohrozit konkurenceschopnost Evropy v globální soutěži. Pod jejich list se již podepsalo 98 tisíc vědců a sympatizantů.

Reakcí:2
Geopolitika
Gábor Stier|14.10.2012

Nobelova cena útěchy - pro EU a vlastně i pro mír

Ctihodní Seveřané si zpravidla nedělají legraci a cynismus je jim vzdálený. Co chtěli Nobelovou cenou míru pro EU sdělit?

Reakcí:4
Světové události
Roman Joch|13.10.2012

EUtopická cesta k míru

Nobelovu cenu míru mohl letos klidně získat skautský oddíl světlušek Horní Počernice; pro mír totiž udělal asi tolik, jako celá Evropská unie.

Reakcí:4
SciTech
Václav Hořejší|11.10.2012

Na cestě k dokonalejším a bezpečnějším lékům

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali dva američtí biochemici  – Robert J. Lefkowitz z Duke University v Durhamu a Brian K. Kobilka ze Stanford University v Kalifornii, a to za objevy týkající se takzvaných buněčných receptorů spřažených s G-proteiny. Práce obou laureátů, ale i dalších tisíců badatelů zabývajících se tímto typem receptorů mají velký praktický význam pro vývoj dokonalejších, specifičtějších, a tedy bezpečnějších léčiv.

Reakcí:0
SciTech
Václav Hořejší|09.10.2012

Naděje pro miliony budoucích nemocných

Objevy letošních laureátů Nobelovy cenu za fyziologii a lékařství posilují důvěru, že jednou dokážeme vyvolat v lidském organismu mimořádnou schopnost regenerace. Cenu získali John B. Gurdon a Šinja Jamanaka za výsledky výzkumu v oboru buněčné biologie.

Reakcí:0
Věda a vzdělávání
Jan Koucký|21.09.2012

Mezi univerzitami se stupňuje boj o talenty

Prvenství amerického MIT ve světovém žebříčku vysokých škol QS odráží trend rostoucí úspěšnosti technicky zaměřených univerzit. V rámci žebříčku rychle rostou relativně mladé technické instituty především v Asii. „Dalším důležitým trendem je rychlý růst počtu zahraničních studentů na TOP univerzitách,“ píše Jan Koucký v dalším díle volného seriálu, v němž analyzuje a komentuje nejvýznamnější světové žebříčky univerzit za rok 2012.

Reakcí:8
Věda a vzdělávání
Jan Koucký|17.08.2012

Žebříčky jako ukazatele kvality vysokých škol?

Od srpna do října budou zveřejněny nejvýznamnější světové žebříčky vysokých škol za rok 2012. Jejich výsledky analyzuje a komentuje ve volném seriálu Jan Koucký z Pedagogické fakulty UK. V prvním dílu seriálu se zabývá šanghajským žebříčkem ARWU, jenž byl zveřejněn 15. srpna. Prvenství obhájila Harvardova Univerzita, česká Karlova univerzita se opět zařadila mezi dvě procenta nejlépe hodnocených.

Reakcí:5
Podnikání a trhy|Věda a vzdělávání
Jiří Chýla|02.08.2012

Veřejná podpora firemních inovací odporuje zdravému rozumu

Místo toho, aby si firmy působící v Česku výzkum zaměřený na své vlastní potřeby objednávaly u vysokých škol a ústavů Akademie věd a také za něj platily, raději a úspěšně tahají peníze ze státního rozpočtu. „A ještě se ohánějí argumenty, že je to tak správně. Změnit tento postoj by bylo tím největším přínosem k restrukturalizaci výzkumného prostoru v České republice,“ píše Jiří Chýla v obsáhlé polemice se Zbyňkem Frolíkem.

Reakcí:15