Ať už jsou ve Francii některé projevy muslimského života jakkoliv výrazné, nelze je považovat za pokus o vytváření paralelní komunity. Nárůst zbožnosti je výrazem spíše paradoxní kombinace individualismu a nenaplněné snahy o účast ve veřejném životě než odmítání principů republiky. Navzdory všem problémům s integrací francouzských muslimů představuje jejich mladá generace pro Francii přínos, píše Jan Čuřík.

Václav Klaus stejně jako před ním Václav Havel řešil na Nový rok ve svém projevu jakousi kvadraturu kruhu. Výsledkem vždy byl kompromis mezi tím, co by prezident měl a patrně i chtěl spoluobčanům říci, a časem, který k tomu má k dispozici. Stejně jako v předchozích devíti novoročních projevech současného prezidenta Klause ani v tom desátém není o korupci jediná zmínka. Proč asi? Ptá se Petr Nováček.

Díky důvěře v sílu největší kontinentální ekonomiky nechybí německým politikům na evropské scéně sebevědomí. Jenže tam, kde je tolik jasného světla, bývají i ostré stíny – stabilně dobrá ekonomická data mají svoji cenu: klesající reálné příjmy obyvatelstva, hrozba chudoby ve stáří a dokonce nárůst extremistických postojů, píše Petr Pietraš.

Současnou finanční krizi vyvolalo selhání trhu a státu. Protesty milionů Jihoevropanů, například Španělů, Portugalců, Řeků a Italů, ukázaly, že úsporná opatření nemůžou počítat s jejich podporou. Krizi totiž pouze zvětšují, a navíc jsou nespravedlivá, neúčinná a nepřijatelná. Evropu z ní nedostanou ani úspory, ani odborářské demonstrace, ale obnova politické autority, píše politolog Petr Drulák.