Jen těsná většina – 52,9 oproti 45,5 procenta – vrcholných manažerů oslovených ČESKOU POZICÍ souhlasí se zastropováním mezd a odměn manažerů státních, krajských a městských firem. Jedna z kladných odpovědí zněla: „Výše mezd manažerů ve veřejné sféře je mimo ekonomický poměr k jimi vykonané práci.“ Jedna ze záporných následovně: „Měl by stačit spíš zdravý rozum než byrokratické předpisy.“

Profesor ekonomie na Cambridgeské univerzitě korejského původu vychází z premisy, že hroucení globální ekonomiky způsobily ideologie volného trhu. Víra, že trhy, když se nechají na pokoji, vytvoří nejefektivnější a nejspravedlivější výsledky. Dle něho by budoucí ekonomická politika měla vycházet z poznání, že naše schopnosti objektivního používání rozumu jsou omezené. Ekonomové jsou zbyteční.

Ceny našich rozhodování se dají měřit nejen penězi, ale i časem, námahou, láskou, svobodou, bezpečím. Tyto volby určují individuální osud i vývoj dějin. Začneme-li si jich všímat a identifikovat je, pochopíme lépe, jak k rozhodnutím dospíváme a proč. Homo economicus se musí přizpůsobit ekonomickému modelu, v němž je relativní distribuce prosperity důležitější než individuální uspokojení.