Senátoři ve čtvrtek vrátili Poslanecké sněmovně pozměněný návrh novely zákona o ochraně ovzduší. Předností senátní verze je, že nepřistoupil na znečišťovateli vysmívané současné poplatky, které nemotivují vůbec k ničemu, a z vládního návrhu přejal alespoň mírně stoupající návrh poplatků pro nejbližší léta. Důvod k přehnanému jásotu to ale není.
Aktualizováno. Dlouho živená naděje, že Senát vrátí do hry vládní návrh zákona o ovzduší, odmítnutý Poslaneckou sněmovnou, se rozplynula. Na senátních výborech byly ukuty dva návrhy, které si v lhostejnosti vůči lidem sužovaným ostravským a jinými smogy s poslaneckou poslušností vůči průmyslové lobby v ničem nezadají. Vládní návrh, sám o sobě již kompromis, měl podle Čestmíra Klose měl dostat šanci.
Poté, co poslanci vyškrtli ze zákona o ochraně ovzduší poplatky pro průmyslové znečišťovatele, začali tento pochybný krok reprezentanti firem obhajovat; zaštiťují se zájmy milionů občanů. Jejich námitky se pokusíme reflektovat. Nejsou příliš přesvědčivé. Naopak stále více vysvítá, že bez poplatků se k rozumné rovnováze nedobereme.
Novým šéfem poradců premiéra Petra Nečase se stane současný náměstek ministra životního prostředí Tomáš Vrbík. Práci odstoupivšího Martina Římana převezme v dubnu a jeho agenda bude víceméně totožná s agendou jeho předchůdce. V případě Vrbíka však už nepůjde o funkci šéfporadce, spíše o roli jakéhosi koordinátora práce premiérových poradců. Vrbík údajně ani nebude předsedovi vlády pravidelně reportovat.
Prakticky všechny energetické politiky členských zemí Evropské unie se téměř výlučně zaměřují na témata energetický mix, bezpečnost dodávek energií, snížení emisí škodlivých plynů. Česká republika není výjimkou. Expert na energetiku Vratislav Ludvík se zamýšlí nad tím, zda by se energetická politika neměla zabývat spíše spotřebou energie než výrobou.
Detaily z průběhu regionálního sněmu moravskoslezské ODS neměla veřejnost dostat k dispozici. Někteří jeho účastníci dokonce varovali, že pokud se tak stane, vážně to stranu poškodí. Část straníků se postavila velmi razantně proti Pavlu Drobilovi stíhanému aférou, a tím potažmo i proti Petru Nečasovi. A nejen to, sílí také kritika vnitřních poměrů v ODS, zejména rigidní stranické hierarchie.
Právě v době dusivého smogu zrušili poslanci podnikům poplatky za znečišťování ovzduší. Největší viníci nyní budou brzy moci zamořovat ovzduší zcela zdarma. Návrh zákona se na ministerstvu životního prostředí připravoval řadu let za působnosti přinejmenším šesti ministrů. V pátek ho sněmovna obrátila vzhůru nohama. Kdo je za to odpovědný? Expremiér Mirek Topolánek? Ministr Tomáš Chalupa?
Ministerstvo životního prostředí prezentovalo v minulém týdnu rozdělení dvou dotačních programů na snížení emisí. Vyšlo najevo: Trojice velkých a bohatých průmyslových znečišťovatelů obdržela 1,5 miliardy korun. A proti tomu dvacet milionů korun pro tisíce rodin Moravskoslezkého kraje, kde se lokální topeniště podílejí na emisích prachu skoro třetinou. ČESKÁ POZICE hledala odpověď na otázku, zda je tento poměr přiměřený.
Výbor pro životní prostředí sněmovny odmítl výjimku, která by usnadnila kácení zdravých stromů u cest. Přestože byla přílepkem k zákonu o pozemních komunikacích, měla měnit zákon o ochraně přírody a krajiny. Ministr dopravy Pavel Dobeš návrh z projednávání sněmovny stáhl.
Nechce-li ministr Tomáš Chalupa schvalování zákona o Národním parku Šumava odkládat, zbývá mu jediné: předložit návrh cestou poslanecké iniciativy. To je ale jen jakási legislativní hra, jež by neměla zastřít podstatnější: Chalupova verze zákona nesplňuje základní předpoklad pro vyhlášení národního parku, protože v ní chybí deklarace ochrany přírody a krajiny před ostatními činnostmi a záměry.