A je tu opět téma, na které bude mít každý jasný názor. Známe to totiž všichni; všichni jsme dostávali vysvědčení, báli se pětek a těšili se z jedniček. Naši potomkové to už třeba ani znát nebudou. Dávat pololetní vysvědčení se známkami, nebo nedávat?
Řádově desítky tisíc mladých lidí se na vyšších odborných školách učí konkrétním profesním dovednostem, což mimo jiné často vítají i zaměstnavatelé. Jenže budoucnost škol, nacházejících se někde mezi středním a vysokým školstvím, je krajně nejistá. Šíří se panika, že jsou na pokraji krachu. Někteří experti nevylučují ani jejich postupný zánik. Jiní horují jejich přiblížení vysokoškolskému studiu. Jaký smysl by pak měly?
Po čtyřech měsících urputného vymáhání informací dosáhl místopředseda České pirátské strany Jakub Michálek průlomu. Informace o platech vedoucích zaměstnanců zveřejnila Západočeská univerzita. Zůstává zatím jedinou z 26 veřejných vysokých škol. Její rektorka Ilona Mauritzová však zveřejňování bezvýhradně nepodporuje. A rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek ho dokonce pokládá za fatální pro výkonnost škol.
Od listopadu 1989 sice bylo naše základní školství zásadně zreformováno, navzdory tomu ho nadále sužují problémy. Proto občas přijde někdo a chce ho znovu zásadně reformovat. Návrhy stínového ministra školství za ČSSD a senátora Marcela Chládka zbavují rodičovských práv i odpovědnosti, omezují svobodné a nezávislé myšlení a vychovávají z velké části jen voliče populistů, píše Jana Jochová-Trlicová.
Aktualizováno. Měla to být po pražské Univerzitě Karlově a Masarykově univerzitě v Brně třetí největší vysoká škola v České republice. Ostravská protiváha. Před více než dvěma roky začaly Ostravská univerzita a Vysoká škola báňská vyjednávat o možné fúzi. Nyní – na základě dotazníkového šetření mezi akademiky Vysoké školy báňské – je zřejmé, že sloučení obou ostravských škol je ohroženo. Proti se jasně vyslovil i její rektor Ivo Vondrák.
Docent Tomáš Kára je duchovním otcem projektu International Clinical Research Centre (ICRC) v Brně. Podle informací ČESKÉ POZICE však nevyhrál výběrové řízení a jeho šéfem se nejspíš nestane, ač se za něj přimlouvala i americká klinika Mayo, s níž ICRC spolupracuje. Zástupci Mayo údajně v dopise ministru školství Petru Fialovi jemně naznačili, že by při nejmenování Káry byli schopní mnohamiliardový lékařský projekt dokonce opustit.
Výzkumné centrum BIOCEV ve Vestci u Prahy se zaměří na vývoj léčiv, funkční genomiku či nadějné biomateriály. Projekt za 2,35 miliardy korun je zatím spíš na papíře, o zhotoviteli, který centrum do prosince 2014 postaví, se rozhodne do 22. března. Co bude dál, naznačil ČESKÉ POZICI Pavel Martásek, jenž je od ledna ředitelem centra: „Myslím, že budeme špičkovou biomedicínskou institucí. Máme tu velký lidský potenciál.“
Má to být Mekka laserových fyziků, skutečné hi-tech centrum. Řeč je o superlaseru Extreme Light Infrastructure (ELI), jehož jedna část má do roku 2015 vzniknout v Dolních Břežanech. Investice činí 6,7 miliardy korun, ale podle informací ČESKÉ POZICE je již nyní takřka jisté, že odhadem asi 1,2 až 1,5 miliardy bude muset být převedeno do dalšího programovacího období EU.
Čas od času se ta myšlenka vrací. Nad roztříštěnou správou vědy, výzkumu a vývoje by v Česku mohlo dohlížet samostatné ministerstvo vědy. Naposledy tento nápad zdvihla senátorka Eva Syková zvolená za ČSSD. „Zdálo by se mi dobré zřídit ministerstvo – nebo speciální úřad – pro vědu,“ řekla profesorka Syková sobotním Lidovým novinám. Chtěla by jej řídit?
Dva pozitivní momenty chystané změny vysokoškolského zákona: stažení návrhů věcného záměru o zavedení školného a půjček na ně a opuštění představy nového zákona o vysokých školách. „Problematickým prvkem zůstává koncepční vymezení změn, které má nově uvažovaná ,reforma‘ postihnout,“ píše profesor Jiří Zlatuška v analýze nežádoucích prvků a rizik chystané novely vysokoškolského zákona, které dle něj převyšují možné přínosy.