Slova guvernéra ČNB Miroslava Singera o tom, že ekonomika na tom není tak zle a že by lidé měli začít více utrácet, lze hodnotit rozporuplně. Na jednu stranu je chvályhodné, že se centrální banka snaží hrát aktivnější úlohu v hospodářské politice a nižšími úroky zjemnit dopad restriktivních kroků současné vlády. Na straně druhé nelze přehlédnout, že to nejsou jen negativní sentiment a opatrnost, které nutí řadového občana šetřit.

Česká národní banka snížila hlavní úrokovou sazbu na rekordní minimum 0,25 procenta. Otázkou je, zda to české ekonomice pomůže. Jejím primárním problémem totiž nejsou vysoké úrokové sazby, ale opatrnost domácností a podniků. Ta má základy v podobě záporných reálných mezd, vyššího růstu cen a ne zrovna příznivé situaci na pracovním trhu. Navíc část spotřebitelů neutrácí proto, že více šetří, ale protože na to nemá.

Šéf amerického Fedu Ben Bernanke ohlásil v pořadí třetí kvantitativní uvolňovaní (QE 3) od roku 2008. Ještě před ním přišel s plánem na neomezený nákup dluhopisů kolabujících zemí šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Předseda Evropské komise José Barroso pak předestřel svůj plán na záchranu a velkolepé přežití Evropské unie. Co je však dovoleno USA a Fedu, není dovoleno Evropě a ECB, píše Bohumil J. Studýnka.

Na trzích převládal v první polovině týdne po srpnovém zasedání Evropské centrální banky umírněný optimismus, který se však v druhé polovině začal postupně vytrácet. Důvodem jsou nelichotivá makroekonomická data přicházející nejen ze západních ekonomik, ale už i z Číny. Také předpovědi vývoje českého hospodářství se začaly zhoršovat.