Navrhovat elektronické systémy, vyvíjet komunikační i rádiové technologie a dobře tomu rozumět. Taková budoucnost by mohla zaujmout talentované studenty přemýšlející, kam dál. Fakulta elektrotechnická ČVUT koncem ledna akreditovala nový studijní program Otevřené elektronické systémy, který jde tak trochu proti proudu a ustálenému stupňovému dělení dle takzvaného Boloňského procesu.
Je to zatím jen ojedinělá událost. Český matematik Eduard Feireisl získal v soutěži European Research Council takzvaný jeden z pokročilých grantů, o něž se ucházelo přes 2300 zájemců. „Hlavním výstupem má být posun v matematické teorii tekutin. Tyto granty mají širší název Ideas, takže se očekávají nápady posunující daný obor,“ řekl ČESKÉ POZICI Feireisl, jenž si všímá role médií a politiky v neoblibě matematiky.
Americký psycholog Michael Shermer popisuje procesy historických věr, které jsou racionálně či vědecky neprokazatelné. Dle něho je lidský mozek nejsofistikovanějším nástrojem ve vesmíru. Má však dva účinky, přičemž tím druhým jsou sebeklamy a iluze. Návod k využívání mozkových schopností, aniž by nás zneužívaly, pak spočívá ve vědě, skepsi a vědomí provizornosti všeho, v co věříme, že víme.
Chybovat je lidské, byť v tomto konkrétním případě bych očekával, že úsudek jedněch je podroben několikanásobné kontrole druhých úředníků. Jenže: pokud se to již stane, očekával bych, že příslušné zodpovědné osoby se omluví a výsledky opraví, místo toho, aby se dovolávali nutnosti soudního posouzení situace.
Kdo s napětím očekával, čím ho v pátek ohromí ministerstvo vnitra po přezkoumání petičních listin prezidentských kandidátů, určitě nebyl zklamán. Není úplným překvapením, že někteří prezidentští kandidáti byli ministerstvem odmítnuti pro nedostatek petičních podpisů. Kuriózní je ale to, jakým způsobem ministerští úředníci k tomuto závěru dospěli. U nás v Kocourkově už můžeme asi čekat úplně všechno, píše Vladimír Meier.
Společenskovědní fakulty veřejných vysokých škol v Česku neprodukují tolik nezaměstnaných, jak se v médiích tvrdívá. Dokazuje to například letošní analýza Střediska vzdělávací politiky Univerzity Karlovy.
ČESKÁ POZICE již k nálezu staroegyptského dvora princezny Šeretnebtej (Šeretnebti) a skalních hrobek publikovala dva články, nyní přidáváme i exkluzivní fotografie do odhalených útrob. „Jsme plni nadšení. Úžasné řemeslné provedení soch či dosud syté barvy hieroglyfických znaků na Neferových nepravých dveřích doslova vyrážejí dech,“ reportuje pro ČESKOU POZICI přímo z Abúsíru vědkyně Hana Vymazalová.
Zářijový časopis Vesmír je speciálem k 60. výroční elitní vědecko-vzdělávací instituce v Česku: Matematicko-fyzikální fakulty UK. Matfyz vznikl 1. září 1952 vládním dekretem a za dekády se vyprofiloval mezi klíčové školy v naší zemi – „pětihvězdičkově“ zabodoval ve srovnání Střediska vzdělávací politiky UK, ale třeba i v minianalýze vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
V 6. století před naším letopočtem se láme lidské myšlení. Několik set let tápání vrcholí posunem k hledání ctnosti jako kontrastu k padoušství. Člověk je padouchem od přírody a musí se k ctnosti propracovávat. Řeky a Židy popichuje nutkání zlepšovat svět podle pradávného ideálního zlatého věku. Učení hebrejských proroků se však matematickým a logickým Řekům muselo jevit nematematické a nelogické.
Mnohé z toho, co se nám děje, je výsledkem právě tak nahodilostí jako dovedností, připravenosti a tvrdé práce. Měli bychom být připraveni i na události, v nichž schopnosti a pracovitost nemohou hrát žádnou roli, a naučit se je jako takové přijímat. Abychom dokázali vnímat realitu v nejširším rozsahu, potřebujeme pěstovat i zákony pravděpodobnosti, které jsou v zásadě kodifikací zdravého rozumu.