Dvě události budou patřit ke klíčovým pro politickou stabilitu eurozóny. A obě se odehrají 12. září. První událostí je rozhodnutí Německého ústavního soudu o stížnosti na podpis Německa pod Evropský stabilizační mechanismus. Druhou pak nizozemské volby. Pokud v nich zvítězí Socialistická strana a uspěje Strana pro svobodu, dohodu jižních a severních států eurozóny v podstatě nebude možné vyjednat.
Německá kancléřka Angela Merkelová se na summitu EU ocitla se svojí zodpovědnou rozpočtovou politikou doslova obklíčená Italy a Španěly. Ti žádali přijetí okamžitých opatření, jež by jim ulevila s financováním obřího dluhu, respektive pomohla při rekapitalizaci bank. I proto se chvíli zdálo, že výsledek jednání bude vůči Němcům nemilosrdný. Dohoda ale nakonec, zdá se, nebude tak jednostranná.
Podle amerického časopisu Forbes klesl Petru Kellnerovi majetek kvůli finanční krizi na 8,2 miliardy dolarů, což stačilo jen na 110. místo v žebříčku světových boháčů. Kellner takovou zprávu musí nést těžce, nejbohatším člověkem na světě se stane těžko. Pomůže mu k opětovnému posunu v žebříčku směrem vzhůru premiér Nizozemska, kde má jeho podnikatelské impérium sídlo?
Krize eurozóny, iniciovaná zejména Řeckem, se zhoršuje a spěje ke katastrofě. A to podle antických pravidel řecké tragédie, jež stanovil již Aristotelés – expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa. Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder chce větší federalizaci Evropské unie a společné ministerstvo financí. Současná kancléřka Angela Merkelová však připouští odchod Řecka z eurozóny.