Český prezident je bezpochyby tváří země před světem, velmi lehce se však může stát i její ostudou. Má postavení odpovídající vlivu Česka na světové dění; ne větší, ale ani menší. Při vší úctě ke všem zúčastněným svět už teď ví, že obzvlášť velkého geopolitického giganta-myslitele očekávat nemá. Přesto by vztah k Evropské unii, izraelské otázce, ruským zájmům či schopnost (ochota) komunikovat s lídry u kávy (vodky) měly být brány v potaz.

K atmosféře, kdy sílí názory, že je třeba změnit Ústavu ČR, protože umožňuje mizerné vládnutí, se legenda pražské právnické fakulty Ján Gronský vyslovuje s nadhledem. Ústava není ideální, ale nám nechybí lepší ústava. Chybí nám noblesa, strany, které by nebyly pidistranami, prostor pro skutečné uplatnění občanské společnosti, étos a radost. Češi by chtěli mít prezidentem Masaryka, ale i takové politické osobnosti chybějí.

U slyšení maltského kandidáta na post komisaře pro zdraví a spotřebitelskou politiku Tonia Borga se očekává ostrá debata – mnozí europoslanci se již jednoznačně vyjádřili proti z důvodu jeho konzervativních postojů na podporu přirozené rodiny, manželství a ochrany lidského života od početí po přirozenou smrt. Je snad funkce evropského komisaře předem určena jen pro stoupence liberální či socialistické levice? ptá se Michal Semín.

Podle indického jaderného fyzika a politického vědce Moorthyho S. Muthuswamyho demokratické státy musejí nejprve všemi prostředky neutralizovat politický islám, aby se vůbec někdy dala vyhrát válka proti terorismu a zachránit pluralitní civilizace. Najde však Západ ještě morální sílu a politickou vůli k obraně před největším celosvětovým nebezpečím naší doby, pokud je jako nebezpečí nevnímá?