ČESKÁ POZICE zveřejnila článek politologa přednášejícího na Filozofické fakultě UK Ondřeje Císaře o dopadech kauzy docenta UK Martina C. Putny na českou společnost v souvislosti s jeho (ne)jmenováním profesorem prezidentem Milošem Zemanem. Na některé jeho teze zareagoval z konzervativního hlediska Roman Joch. A v šesti bodech se pokouší pro tohoto liberála i ostatní uvést věci na pravou míru.

Lidovci pod Pavlem Bělobrádkem deklarují posun na pravici. Na první pohled cesta do pekel: přeplněno, navíc se společnost posouvá doleva. Při podrobném pohledu na politickou mapu se však neobsazená nika najde. Pravice dosud nechává ladem neliberální maloměstský region. Směs konzervativismu a sociálně laděného populismu by mohla KDU-ČSL vrátit do bývalých ztracených pozic.

Institut, do kterého Václav Klaus míří, mezi své dřívější spolupracovníky řadí Friedricha von Hayeka či Miltona Friedmana. Angažmá v Cato institutu rozhodně není nic podřadného, čím by se český exprezident nemohl pyšnit. Naopak se bude muset vynasnažit, aby sám institutu nedělal ostudu. V bulletinu washingtonských think tanků už se mihl titulek, že „Nový význačný spolupracovník Cato institutu prezident Václav Klaus čelí obžalobě z velezrady“.

Lze nalézt nějaký „čistý“ argument, který mohl vést prezidenta Václava Klause k zastavení stíhání tunelářů? Bylo to proto, že pan prezident je extrémně soucitný, nebo snad proto, že je liberál? Autor článku Marek Čierny odpovídá interpretací názorů liberálního myslitele Roberta Nozicka: liberalismus v tom není. Klausova amnestie je rezignací na hodnotu, která je jedním z kořenů liberalismu.