Posledních deset dní mají uchazeči možnost přihlásit se o křeslo generálního ředitele lesnického giganta. Jako první kandidát na atraktivní funkci se hlásí Miloš Pochobradský, člen ODS a poradce ministra zemědělství Petra Bendla, s nímž sdílí zásadní názory na budoucnost podniku. Ministr odmítá, že by proto byl Pochobradský ve výběrovém řízení předem favorizován.
Ponechat člověkem zmanipulovaný a převážně smrkový les na pospas kůrovci nepovede v našich podmínkách ke vzniku přirozených lesů, jak spekulují aktivisté a mnozí vědci. Tvrdí ve své polemice profesor Radomír Mrkva. Zpochybňuje argument aktivistů, že v národním parku se zkrátka nekácí.
Z rozhovoru významného byznysmena pro Aktuálně.cz vybíráme pasáže, které se týkají Agrofertu a jeho ekonomických záměrů v lesním hospodářství, médiích či budoucnosti tohoto impéria en bloc.
Vymítači kůrovce vyrazili do svaté války. Neuvědomují si, že „brouk“ je součástí přírody – a bez něj by neexistoval národní park. Tlumit jeho výskyt je třeba jen v hospodářských lesích. V bezzásadových zónách je lepším hospodářem než lesník.
Hlídka Hnutí Duha objevila další zdevastovaná místa na Modravské hoře. V Ptačím potoce se těžba natvrdo zakousla i do bezzásahové zóny. Odkdy je možné, aby si úředník vybíral zákon, kterým se bude řídit? Chce-li se řídit lesním zákonem, ať se nechá zaměstnat v hospodářských lesích. V národním parku platí zákon na ochranu přírody a krajiny.
Aktualizováno. Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský porušil zákon, porušil i zásady vyhlášené ministrem. Ani ve své obraně přitom neříká pravdu. Co by se asi dělo v normálních časech a ve standardních podmínkách? Na Šumavu by přišlo politické a personální zemětřesení.
Nově vzniklá dceřiná společnost Agrofert Holdingu podnikatele Andreje Babiše – firma AGF Wood – koupila 80procentní podíl ve třech společnostech skupiny Wotan, která je považována za dvojku na trhu těžebních a pěstebních činností v lesnictví. Pro skupinu Agrofert jde o vstup do nového odvětví a rozšíření dosavadních aktivit.
V našem lesnictví je řada paradoxů a unikátností, s nimiž se nelze setkat po celé Evropě. Systém veřejných zakázek, které Lesy ČR vypisují na lesnické práce, deformuje trh a diskriminuje tuzemské firmy. Ceny dřeva požadované státními lesy po těžařích jsou zhruba o pět procent vyšší, než je tržní realita. A tak rodící se byznys s dřevařskou biomasou jistě přitáhne do lesů jiný druh podnikání - nebudou to však lesníci.
Kabinet premiéra Petra Nečase vzal ve středu na vědomí kontroverzní Dřevěnou knihu, kterou vypracoval úřad ministra zemědělství Ivana Fuksy. Ve státních lesích by se podle ní mělo od roku 2012 těžit na základě takzvaných komplexních zakázek, jejichž celková hodnota dosáhne desítek miliard korun. Oproti původnímu návrhu se zkrátila maximální doba tendrů z deseti na pět let. Větší území se navíc uvolní pro malé těžaře.
Dřevěnou knihu ministra zemědělství Ivana Fuksy o tom, jak hospodařit ve veřejných lesích, vláda na krátký čas odložila. Systém 108 velkých územních celků by ze soutěže vyřadil většinu dříve úspěšných společností a změnil soutěž v klání harvestorových kolosů s gigantickými lesními spekulanty. Proti se staví množství kritiků, včetně České asociace podnikatelů v lesním hospodářství.