Podobnost rabínské třídy se souběžně v Řecku vznikajícími sókratovskými a platónskými filozofickými akademiemi je nápadná. Jejich přímý vzájemný styk a ovlivnění jsou však geograficky nepravděpodobné. Aristotelés školí nový typ vladaře v Alexandrovi Velikém a připravuje ho na dobytí všeho civilizovaného a civilizovatelného. Ve vzdělaných Židech pak získává intelektuální kapitál, který využívá.

Nejvyšší kontrolní úřad zkontroloval hospodaření čtyř státních fondů a navrhl zvážit, zda některé z nich nezrušit nebo nesloučit. Například Státní fond kultury. V situaci, kdy ministerstvo kultury vážně uvažovalo o zrušení grantového programu na podporu kultury, by však byla velká chyba kulturní fond zpochybňovat. Nově „zprovozněný“ fond je celkem průhledným a mohl by být i stabilním zdrojem financí pro kulturu.

Atény v 5. a 4. století před naším letopočtem jsou příkladem, že utopie multikulturalismu fungovat může. Ale jen pokud všichni gravitují ke společné a silné kulturní identitě, lnou k ní a spoluutvářejí ji. Je to 150 let nebývalé exploze tvořivosti ve všech oborech lidského snažení podporované osvícenými vládci s vírou, že jejich prosperita bude bezpečnější v rovnoměrnějším rozprostření moci.

Uvažování moskevské diplomacie se začalo měnit. V 21. století podle ní nehýbou světem ani tolik rakety jako diplomacie, takzvaná jemná síla. I proto se šéfem ruské federální agentury Rossotrudničestvo, která se věnuje záležitostem Společenství nezávislých států, stal zahraničněpolitický kádr Konstantin Kosačov. Pro něho je dnes obraz Ruska stejně důležitý jako vojenský potenciál nebo nerostné bohatství.