Aktualizováno. Odvolání ředitele Národní galerie Vladimíra Rösela bylo připraveno na páteční dopoledne. Ministryně kultury Alena Hanáková si to však nakonec rozmyslela. Podpis pod Röselovým ortelem údajně Hanákové rozmluvili její straničtí nadřízení. Ministerstvo Röselovi oficiálně vyčítá, že selhal při přípravě výstavy Františka Kupky Cesta k Amorfě. Podle šéfa Národní galerie nemá úřad k jeho odvolání důvod a on se tím „vůbec nezabývá“.

Podobně jako v Breivikově manifestu i v obhajovací řeči norského masového vraha tvoří hlavní tón nenávist k muslimům, protože svou porodností zničí evropskou kulturu. Švýcarský režisér Milo Rau se ji se rozhodl převést na německé divadelní jeviště. Dle něho kritici evropské civilizace, jako je Breivik, mají možná pravdu, že ztrácíme něco ze svého kulturního dědictví. To je ale náš problém, ne muslimů.

Vykonal římský vojevůdce a politik Caesar v transformaci a expanzi evropské civilizace víc či míň padoušství, nebo hrdinství než před ním Alexandr Veliký? Padouchem nebo hrdinou se vojevůdce týchž kvalit, které jsou vždy mišmašem hrdinství i padoušství, stává podle ideje, za kterou zabíjí. Je-li to za svobodu bláhového snění o světě bez padouchů, bude to hrdina. Je-li to proti němu, bude to padouch. I kdyby oba dělali totéž.

Pro „nováčky“ setkávající se s beatníky poprvé je zfilmovaná Kerouakova kniha Na cestě zajímavým dokumentem o životě amerických intelektuálů dospívajících po druhé světové válce. Ctitele románu však může přepadnout smutek nad zjištěním, jak beatnická filozofie a životní styl, jež se zdály objevné a osvobodivé, vyznívají duchaprázdně a amorálně. Možná i kvůli tomuto „prozření“ je třeba film vidět.