Peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa přirovnává co do otupělosti současnou konzumní společnost k totalitním režimům. Současně je však dle něho západní svět demokratický a bohatý, což je samo o sobě mimořádný výkon. I z něj je však poněkud nešťastný. Jako by říkal: Žijeme sice ve svobodných a bohatých společnostech, ale máme-li se natolik skvěle, proč se v nich nedá žít? A proč se na ně nedá dívat?

Existuje jistá okolnost, která jako by byla už dávno zapomenuta: že celý komunisty tajně připravovaný a nakonec uskutečněný projekt jaderné elektrárny Temelín vznikl veskrze násilně. V neposlední řadě šlo také o drastický zásah do života stovek místních obyvatel. O této okolnosti mimo jiné vypráví úspěšný román Jiřího Hájíčka nazvaný Rybí krev.

Linie zlomu a latentního i horkého konfliktu Západu a Východu je dnes ve východním Středomoří. Stejně jako na začátku západní civilizace. V této oblasti Evropa, která je stále v zajetí bipolárního rozdělení světa, přehlíží roli Turecka. Jeho geopolitické a stabilizující ekonomické i mocenské roli mnohem lépe rozumějí USA. Možná, že z této turecko-americké spolupráce nastane nový mír Západ-Východ, píše Bohumil Studýnka.

Uruguayským vědcům se podařil světový unikát: svítící ovce. Fluorescentní zvířata stvořili tím, že smíchali ovčí genom s DNA medúzy. A zatímco se jihoameričtí genetičtí inženýři radují, že se jim podařilo dostat na světovou špici v oboru, na druhé straně zeměkoule se odehrává opačný příběh. V himálajském království Bhútán usoudili, že cesta k úspěchu – a hlavně ke štestí – vede přes ekologické zemědělství.