Recenze
Tereza Matějčková|29.01.2014

Demokracii se dnes vede dobře. Navzdory tomu je na ústupu.

Pierre Rosanvallon

Moderní demokracie se zrodila z obtížně udržitelného, ale o to nezbytnějšího sepětí trhu a důrazu na rovnost. Dnes však převážil trh natolik, že se důraz na rovnost ocitl příliš v pozadí. Současného západního člověka lze označit za opevněného a uzavřeného vůči vnějšímu prostředí. Navíc pozbyl schopnosti kultivovat vztah k druhému a pociťovat sounáležitost. Právě tyto ztracené schopnosti však tvoří základ demokratického uspořádání.

Reakcí:3
Ekonomika
Vít Kučík|26.01.2014

Otvírají se skutečně nůžky mezi bohatými a chudými?

Tvrzení, že bohatí bohatnou a chudí chudnou, je zajímavé pro média i politiku. Nůžky mezi bohatými a chudými státy či společenskými třídami se však z dlouhodobého hlediska zavírají. A otvírají se ve chvílích společenských změn. Není to však tak, že by chudí chudli, jen bohatí rychleji bohatnou. To je pozitivní zpráva, z níž vyplývá, že navzdory mediálnímu šumu a různým dočasným turbulencím se svět spíše zlepšuje, píše Vít Kučík.

Reakcí:30
Politika
Roman Joch|24.01.2014

Polemika: Nebezpečné iluze Petra Druláka o bratrství

ČESKÁ POZICE zveřejnila rozhovor s profesorem politologie Petrem Drulákem, v němž hodnotí liberální kapitalismus. A mimo jiné říká, že jeho obroda, tedy bratrství, vzejde z protestních sociálních hnutí. Na některé Drulákovy teze zareagoval z konzervativního hlediska Roman Joch. Dle něho většina lidí z těchto hnutí patří k morálním anarchistům. A ptá se: Měli by nás poučovat o našich životech, jak tvrdí na rozdíl od nich velkorysý Petr Drulák?

Reakcí:13
Politika
Jan Brabec|19.01.2014

Stanislav Devátý: Řada lidí dodnes neví, co si počít se svobodou

„Začalo se ukazovat, že lidé jsou ochotní jít naplno do střetu s komunistickou mocí. A to i přesto, že byl hodně brutální,“ vzpomíná na význam událostí během Palachova týdne v roce 1989 bývalý disident a mluvčí Charty 77 Stanislav Devátý. Čtvrt století poté podotýká: „Z demokracie udělat totalitu trvá jeden den, z totality udělat demokracii je běh na dlouhou trať.“ Nyní však dle něho může vyvstat otázka, zda nové generace politiků, či dokonce voličů budou demokracii nadále chtít.

Reakcí:18
Special report
Tereza Matějčková|18.01.2014

Palachovo sebeupálení po 45 letech: Jedinečná síla náboženské oběti

Letos 16. ledna uplynulo 45 let od tragické události našich novodobých dějin – upálení se Jana Palacha. A 25 let od začátku takzvaného Palachova týdne, předstupně listopadu 1989. Jaký smysl lze dnes dát Palachovu sebeupálení, hodnotíme-li ho jako oběť? Není žádoucí ho napodobovat. Jana Palacha lze napodobit jen v promítnutí jeho „mimosvětskosti“ do svého života a v tom, že se jeho hlas stane naším lepším já. Zamyšlení Terezy Matějčkové.

Reakcí:27
Evropa
Zuzana Lizcová|16.01.2014

Něco pro „ostalgiky“: NDR prodávala na Západ i krev svých vězňů

Není od věci si občas připomenout, že někdejší NDR nebyla žádným úsměvným kabaretem s trabanty, tesilkami a mrožími knírky, jak se snaží líčit „ostalgici“. Že se jednalo o velmi krutý systém, který byl pro svoje zachování ochoten udělat vše, i doslova zpeněžit své vlastní lidi – ať už vcelku (běžně prodávala své politické vězně do západního Německa), nebo po částech, jako v aktuálně zveřejněném případu s krevnímu konzervami.

Reakcí:7
Právo a bezpečnost
Přemysl Houda|13.01.2014

Má lustrační zákon stále smysl?

Zákon o předpokladech pro výkon některých funkcí ve státní správě, takzvaný lustrační, dlouhou dobu téměř nikoho nezajímal. To se však změnilo poté, co lustrace kvůli možnému nástupu šéfa ANO 2011 Andreje Babiše do postu ministra začaly ovlivňovat veřejné dění. Na to, zda mají smysl, skončila-li nejen studená válka, ale i období po ní, takzvané poststudenoválečné, se ČESKÁ POZICE zeptala některých bývalých i současných poslanců.

Reakcí:25
Evropa
Gábor Stier|08.01.2014

Renesance pravoslaví v Rusku

Zatímco se západní polovina Evropy potýká s krizí hodnot a religiozita zde jednoznačně ustupuje do pozadí, v Rusku prožívá křesťanství svůj nový zlatý věk a pravoslaví se za konzervativní éry Vladimira Putina stále zřetelněji stává jedním z úhelných kamenů národní identity. Není tedy náhoda, že k pokusům o oslabení Ruska dochází čím dál častěji i prostřednictvím útoků na pravoslavnou církev. Píše Gábor Stier.

Reakcí:5
Evropa
Dan Macek|01.01.2014

Maďarská historička: Totalita trvala až do roku 1989. Jen teror skončil dřív.

Budapešťské muzeum zločinů komunismu Dům teroru, partnerská organizace českého Ústavu pro studium totalitních režimů, si na akademické bádání nepotrpí. Zdá se, že je to efektivnější. „Proti snaze levice muzeum zrušit vyšlo demonstrovat 130 tisíc lidí,“ vzpomíná jeho ředitelka, historička Mária Schmidtová. V rozhovoru pro ČESKOU POZICI vysvětluje, proč má institucionalizovaná „paměť národa“ v Maďarsku jistější postavení než v Česku.

Reakcí:4
Kultura
Anikó Fázsy|29.12.2013

Albert Camus: Žádná idea nemá vyšší cenu než lidský život

Díla francouzského spisovatele Alberta Camuse, který by letos 7. listopadu oslavil 100. výročí narození, nejen nezestárla, ale časem naopak jejich hodnota stoupá. Stejně jako každý opravdový spisovatel zkoumal problémy existence, které vyzdvihl do metafyzické roviny, přičemž oslovoval svědomí. Dle levice pak jeho velkým hříchem bylo, že dal rovnítko mezi oba totalitní režimy 20. století, komunismus a nacismus, píše Anikó Fázsy.

Reakcí:4