Ať už to byl puč, převrat či legální převzetí moci, možnost recidivy událostí z roku 1948 leckoho straší. Jiným zase dává naději. Hlubší pohled do mechanismu „Února“ však odhaluje, kolik toho oproti Gottwaldovi současné KSČM chybí: početnost, infiltrace bezpečnostních složek a politických stran, vlastní ozbrojená organizace, domácí spojenci, rozhodující pomoc ze zahraničí. Ale – prozatím – i správným způsobem elektrizované masy.

KSČM avizuje, že je třeba jít do politiky naplno. V krajích si dává záležet, aby přesvědčila, že „komunisté nekoušou". A to se jí daří. Na stranické půdě se však mluví o „nové socialistické společnosti“. Pokud nárůst jejích příznivců potvrdí výsledky krajských voleb, připravme se, že si komunisté řeknou o mnohem větší podíl na moci. Zda úspěšně a co to bude znamenat, rozebírá Petr Nováček.