Stačilo pár minut a zahraniční výbor Poslanecké sněmovny jednomyslně přijal usnesení „k 21. výročí masakru v ázerbájdžánském městě Chodžaly“. Záhy se ovšem ukázalo, jak problematický počin to byl. Výbor naší sněmovny totiž bezděky podpořil ázerbájdžánskou stranu v územním sporu s Arménií o Náhorní Karabach. Ze všech postsovětských „zamrzlých konfliktů“ je přitom právě tento hrozí přerůst v otevřený střet.
Sotvakdo by po krvavém vývoji vztahů v posledních 20 letech věřil, že národy Severního Kavkazu a Rusové někdy budou pokojně žít v jednom státě. Ale v historii už tomu tak bylo a podle novináře Maxima Ševčenka tomu tak i bude. V rozhovoru pro ČESKOU POZICI tento expert na oblast Kavkazu prorokuje, že „tamní národy naleznou po hrůzostrašných válkách a letech chaosu možnost nového rozmachu, chcete-li v imperiálním rámci Ruské federace“.
Dosavadní zahraničně-politický kurz Dmitrije Medveděva usilující o kompromisy nesplnil naděje, jež do něj byly vkládány, tvrdí v rozhovoru pro ČESKOU POZICI odborník Igor Korotčenko. S návratem Vladimira Putina do Kremlu se podle Korotčenka sice Moskva bude snažit spolupracovat se Západem, ale nastanou korekce. Pro Rusko je nejdůležitější, aby si zachovalo koncentraci moci a akceschopnost a udrželo stabilitu.
Společenství nezávislých států sice nepříliš efektivně, ale přesto vyřešilo praktické problémy spojené s dělením Sovětského svazu a v problémovém regionu poskytuje prostor pro politický dialog. Navzdory tomu se nedokáže přeměnit ve skutečně razantní a efektivní organizaci. Proč? Podle Gábora Stiera zejména proto, že se moc nechce a nedokáže poučit ze zkušeností uplynulých dvaceti let.
Snad nikde v EU nelze najednou potkat tolik státníků a byznysmenů ze států mimo její hranice, kteří by tak moc chtěli patřit „k Evropě“. Na 21. ekonomickém fóru v polské Krynici, jehož partnerem byla i ČESKÁ POZICE, jsme nezaslechli jediný hlas kritizující ideu evropské integrace. Evropa je pořád velkým snem řady národů Východu.
Přesouváním memů – vzpomínek, návyků, myšlení a způsobů konfrontace se světem – do genů vzniká kultura a civilizace. Z jejich historických záznamů lze sestavit žebříček civilizací podle toho, co ta či ona vytvořila. S odlišností ras to sice souvisí, ale zcela náhodou. Víc to asi souvisí s podnebím, s nímž se člověk musí potýkat, a tím si tříbit tvořivost.
Minulý týden citovala česká média zprávy z ruského tisku, že osoby podezřelé z podpory teroristů, k jejichž zatčení došlo 6. dubna v Praze, byly napojené na al-Kájdu a na finanční řetězec, který pomáhala budovat česká nezisková organizace. ČESKÁ POZICE se obrátila na autora článku v deníku Komsomolskaja pravda, který potvrdil, že jde o organizaci Člověk v tísni.
Ze Stavropolu v jižním Rusku bývají za dobrého počasí už vidět vrcholky Kavkazu a čas tam plyne o něco pomaleji než v Moskvě. Platy v tomto historicky strategickém městě také o poznání zaostávají za těmi moskevskými a nijak se sem nehrnou ani investoři. A jak píše ve své reportáži Gábor Stier, blízkost démonizovaného Kavkazu, kde bují islámský extremismus, vzbuzuje v duších jisté napětí.