Po více než půlročním úsilí schválili ministři financí EU zavedení daně z finančních transakcí, jež má omezit spekulativní obchody a napravit krizi zadluženosti eurozóny. V porovnání s rozhazovanými stamiliardami eur v rámci řešení krize však jde pouze o kosmetický prostředek. A navíc nebude nic jednoduššího a lákavějšího, než obejití platby této daně, píše Bohumil Studýnka.

Šéf amerického Fedu Ben Bernanke ohlásil v pořadí třetí kvantitativní uvolňovaní (QE 3) od roku 2008. Ještě před ním přišel s plánem na neomezený nákup dluhopisů kolabujících zemí šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Předseda Evropské komise José Barroso pak předestřel svůj plán na záchranu a velkolepé přežití Evropské unie. Co je však dovoleno USA a Fedu, není dovoleno Evropě a ECB, píše Bohumil J. Studýnka.

V eurozóně narůstá napětí. Potvrzují to i události v Itálii, Španělsku, Irsku, Řecku a na Kypru. Uplynulý týden přinesl do vyhecovaného zápasu několikaměsíční „oddechový čas“. Požádal o něj Německý ústavní soud, který začal projednávat stížnost na podpis Německa pod Evropský stabilizační mechanismus a rozpočtový pakt EU. Není to od něj obstrukce, ale zodpovědné jednání, píše Bohumil Studýnka.

V pondělí 6. února 2012 dal tandem Merkozy konečně najevo, že řecký bankrot bude... snad. Atény mají úterek na rozhodnutí, zda se země (závazně) zaváže k reformám. Řekové prý laskavě musejí říct, na čem se doma dohodli. Dva řecké odborové svazy na to promptně vyhlásily generální stávku. Člověk by řekl, že není možné, aby Řekové stále považovali ostatní Evropany za ty „blbé Franky“.