Co by se stalo, kdyby velmoci nedokázaly včas zastavit íránský jaderný program a Izrael udělat ze zařízení Fordow díru v zemi? Dle izraelského Institutu pro studium národní bezpečnosti by se pravděpodobnost útoku na Írán po jeho úspěšné zkoušce atomové bomby výrazně snížila, přestože by nebyla zcela eliminovaná. Že by nakonec platilo heslo „buduj bombu, posílíš mír“?

Chce Izrael opravdový válečný střet s Íránem, nebo se jen snaží jej přinutit, aby se vzdal svého jaderného programu? V tuto chvíli je na otázku obtížné odpovědět. A možná odpověď neznají ani sami Izraelci. Faktem však je, že dělají, jako by se na ni připravovali. Podepsali totiž tajnou smlouvu s Ázerbájdžánem, kontrolují letiště v Gruzii, působí v iráckém Kurdistánu a používají falešná označení.

Americký časopis Foreign Policy se potřetí zeptal dvou významných ekonomických a politických prognostiků – profesora ekonomie na Newyorské univerzitě Nouriela Roubiniho a prezidenta Eurasia Group Iana Bremmera – na globální ekonomické i geopolitické problémy. Tentokrát se zaměřil na ekonomiku USA a eurozóny, dopady případné války s Íránem a na vztahy USA s Čínou a Ruskem.

Pearl Harbor, Zátoka sviní, Vietnam, 11. září 2001, Irák… Všechna tato americká národně-bezpečnostní selhání byla americkými politiky často hozena na zpravodajské služby, které údajně špatně zhodnotily situaci. Co když nyní selžou v případě Íránu? Ale mohou vůbec něco předpovědět? Kde jsou jejich limity?