Až rozhodčí 25. května ve 20:45 zahájí na stadionu ve Wembley finálový zápas Champions League, máme se na co těšit. Poprvé v historii bude finále nejprestižnější evropské klubové soutěže čistě německou záležitostí, navíc se utkají dva největší rivalové německé Bundesligy posledních let – „proletářská“ Borussia Dortmund a „milionářský“ Bayern Mnichov. Téma pro Radomíra Šimka.

„Příkladná republika“, již loni na jaře po vítězství ve volbách francouzský socialistický prezident ohlašoval, zůstává ve sféře snů a iluzí. Ve Francii nelze hovořit o realistickém vystřízlivění, ale o velkém zklamání po nadějích vkládaných do Hollanda, které v dějinách páté republiky nemá obdoby. Zklamání je o to větší, že bezprecedentní je i sociální a ekonomická krize, v níž se dnes země nachází, píše Jaroslav Formánek.

Nejznámější euroskeptická hlava státu, český prezident Václav Klaus, by měla do evropské debaty dál přispívat raději jako zvolený zástupce lidu než jen jako vysloužilý politik opečovávající pomník v podobě institutu se svým jménem. Myslí si to britský europoslanec a šéf euroskeptické strany UKIP Nigel Farage. V rozhovoru s ČESKOU POZICÍ říká: „Teď je přednější, aby pro eurovolby v příštím roce sestavil nějakou euroskeptickou kandidátku.“

Pondělní patový výsledek voleb v Itálii se negativně promítl do obchodování na finančních trzích a obnovil spekulace o opětovné eskalaci evropské dluhové krize. Výrazné ztráty utrpěly euro, akcie i dluhopisy jižního křídla evropských zemí. Dal se tento výsledek voleb předpokládat a je reakce trhů oprávněná?