Zatímco historicky používaly nadnárodní společnosti rozvíjející se trhy především ke snížení nákladů, dnes se na ně stále častěji obracejí jako na platformu pro růst svých výnosů do roku 2014 a v dalších letech. Z průzkumu společnosti Deloitte mezi výkonnými manažery vyplývá, že zatímco se rozvinuté ekonomiky snaží plně se zotavit z globální krize roku 2008, většinu růstu globálního HDP obstarají v příštích letech rozvojové ekonomiky včetně střední a východní Evropy.

Je zvykem říkat, že vzdělání je k nezaplacení. Ekonomové ale občas umějí vystavit krutou účtenku za pokles toho, co obyvatelé podvědomě vnímají. Předloni spočetli analytici z McKinsey, že „vědomostní ústup“ může Česku způsobit v roce 2050 roční ztrátu až jedenácti procent HDP, což představuje ekvivalent 400 miliard korun v dnešním světě. Nyní přichází další výpočet, od ekonomů z institutu CERGE-EI.

Máme za sebou tři setkání čelních světových politiků. V sobotu 19. května je odstartoval „dýchánek“ vrcholných představitelů osmi velkých ekonomik, pro něž se vžil název G8, a ve středu ukončila schůzka lídrů zemí Evropské unie. Mezi to se vměstnal summit Severoatlantické aliance. Kdo od těchto akcí na nejvyšší úrovni očekával konkrétní výsledky či závěry, musel být zklamán.

Strach kolem vývoje v Řecku a ve Španělsku zůstává hnacím motorem nervozity na finančních trzích. Nedařilo se rizikovým aktivům. Oslabovaly akcie, komodity, středoevropské měny i euro vůči dolaru. Vzhůru se naopak šplhaly výnosy jihoevropských státních dluhopisů. Z napjaté atmosféry těžily již tradiční bezpečné instrumenty jako dolar, japonský jen nebo státní dluhopisy USA či Německa.