Jiří Drahoš povede Akademii věd ČR, nejvýznamnější výzkumnou instituci v zemi, až do roku 2017. „Nejsem přítelem revolucí, mám raději evoluce. Nemůžeme ale nereflektovat, že se společnost mění, že se mění struktura vědních disciplín a také, že nejsme všichni stejně dobří,“ říká profesor Drahoš v rozhovoru pro ČESKOU POZICI. Ve strategickém plánu do roku 2020 počítá s propojením vědců z jednotlivých ústavů.

Agenturu, která podporuje základní výzkum, kritizuje ombudsman, iniciativa Fórum Věda žije! a nejčerstvěji také exministr Ondřej Liška. Kromě napjatých termínů, možné diskriminace maminek nebo byrokracie a chyb v zadávání dokumentů do systémů tíží vědce vážnější problém. Poměrně nízká úspěšnost grantů, která se pohybuje kolem sedmnácti procent.

Je třeba vytvořit kompaktní samostatný úřad pro výzkum a vývoj, namísto rozmělnění odpovědnosti za 26 miliard korun mezi patnáct „strýců“ vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, jak požaduje vědec Peter Šebo? Brání se člen rady Cyril Höschl posměšnému označení oprávněně? A jak ve skutečnosti funguje rakouská Rada pro vědu a výzkum, Höschlem uváděná za příklad? Do polemiky se zapojuje profesor Jiří Chýla.

Předseda Grantové agentury ČR Petr Matějů se v rozhovoru s ČESKOU POZICÍ vrací k jarnímu pádu agenturního IT systému, do něhož se vkládají žádosti o granty. „Dodnes nevíme, zda té finální kolizi, jež definitivně shodila celý systém, někdo trochu nepomohl,“ říká a nastiňuje plánované změny v panelovém hodnocení žádostí soutěžících vědců, kterým GA ČR jako hlavní podporovatel základního výzkumu v Česku rozdá asi 3,3 miliardy korun.