Osobní zájem politických představitelů – například být znovu zvolen či získat majetek díky veřejným funkcím – je silnější než národní zájmy. Z toho vypývá, že se budeme s nepravdami potkávat mnohem častěji ve vnitřní než zahraniční politice. Považujeme-li lhaní za nemorální a v civilizované zemi za nepřípustné, pak zájemcům o „čistější politickou hru“ lze jednoznačně doporučit mezinárodní politiku.
Prezident Barack Obama obhájil svůj post a Spojeným státům bude vládnout i ve druhém funkčním období. Obama byl sice zvolen znovu, ale s nižší většinou než před čtyřmi roky. To se v amerických prezidentských volbách stává jen vzácně. Proč byl opět zvolen? Co z toho vyplývá pro současnost i budoucnost USA? Nad těmito i dalšími problémy se zamýšlí Roman Joch.
Americký liberalismus se ve svých počátcích a v základních principech podobal Mussoliniho fašismu, od nějž převzal i několik zásadních idejí a metod. Podle konzervativního amerického novináře Jonaha Goldberga levicový a pravicový totalitarismus mají stejnou levicovou podstatu a výsledky. I když jsou, jako ten americký, laskavější než ty druhé. Zda takové zůstanou, však nelze stoprocentně zaručit.
Obyvatelé Řecka dokazují, že si dovedou poradit s nefunkčností evropské měny. Spontánně vytvářejí lokální barterové peníze, například měnu „tem“ v přístavu Volos. „Kdysi vytvořili západní peněžní systém a zachrání jej i před nynějším náporem východního myšlení,“ komentuje to Bohumil J. Studýnka.
Smrtí Otty von Habsburga ve věku 98 let a jeho pohřbem končí nejdelší a nejvýznamnější historické spojení se starým řádem v Evropě. Navíc jako by i symbolizovala úpadek procesu sjednocování Evropy. Otto von Habsburg byl totiž téměř celý život jeho jedním z největších protagonistů. Jeho vizí byl jednotný křesťanský evropský stát. A tento křesťanský idealismus měl původ v silné katolické víře.
Téměř po 22 letech napsal Miloš Zeman 2. února do deníku Právo článek – Co navrhuji pro budoucnost České republiky, který se podobá tomu z léta 1989. Je jako vždy kompaktní, nezabíhá ani do detailu, ani do abstrakce. Doporučuji jej nepředpojatě v klidu přečíst, říká v komentáři k článku Bohumil Studýnka.