Dle německého novináře Waltera Wüllenwebera se asociálně nechovají pouze nejméně majetné společenské skupiny, ale do značné míry i bohatí Němci. A tvrdí, že oproti očekávání se tyto dvě části společnosti – nejnižší a nejvyšší – překvapivě podobají. Nejvyšší společenská skupina se stahuje do svých elitních ghett, nejnižší zase do chudinských. Obě se však pohybují na scéně stanovené střední třídou, jež stojí u kormidla a nedívá se nalevo ani napravo.

Kypr představuje pro EU větší problém než Portugalsko, Itálie, Řecko či Španělsko. Je totiž také daňovým rájem, „pračkou“ na špinavé peníze a má i významnou strategickou polohu. Finanční pomoc 17,5 miliardy eur sice odpovídá HDP země, ale nikomu se nechce otvírat kyperskou plechovku s červy. Mohli by v ní být i ti unie. Snad i proto Brusel opět odložil „řešení kyperské otázky“, tentokrát na březen, píše Bohumil Studýnka.

Příčina problémů Řecka spočívá v událostech před jeho vstupem do EU. V jejich důsledku v něm začal vládnout pravicový socialistický režim. Řecká situace je o to zoufalejší, že se neobjevuje žádné východisko. Mnohem bolestivější je však pro Řeky zjištění, že ztratili schopnost žít v chudobě. A lze jen doufat, že Řekové zcela neztratili potenciál k této schopnosti, a přitom si zachovat důstojnost.

Černá labuť je v pojetí libanonského křesťana Nassima Taleba událost, která leží za hranicemi obvyklých očekávání a má mimořádný dopad. Lidská očekávání nutí pro ni nalézat dodatečná vysvětlení, což vytváří dojem, že ji bylo možné předvídat a objasnit. Místo zpřesňování předpovědí bychom se však měli soustředit na jejich odolnost vůči chybám, kterých se dopouštíme při výhledech do budoucnosti.