Americký evoluční biolog Daniel C. Dennett se řadí mezi ateistické myslitele, ale distancuje se od jejich agresivity a ponechává všechny otázky otevřené. Přistupuje k víře s pochopením a jeho mottem je „větší výzkum“. Víra může mít blahodárné evoluční účinky. Obsahuje ale i destruktivní prvky, které se projeví vždy, když jedna víra získá výlučnou moc nad jinými. Dennett vnímá všechny víry jako obrovskou studnici dramat a podnětů k přemýšlení.

„Kouření a pití podporované vládami a agresivními firmami jsou škodlivé. Nebuď loutka!“ sděluje autor plakátu vyfotografovaného v centru Prahy. Tereza Matějčková ve své úvaze namítá: Snahy převychovat obyvatelstvo a očistit kulturu od veškerých opojných zlozvyků jsou však nejlepším dokladem úpadku civilizace.

Tři století od Ježíšovy popravy po nastolení křesťanství jako státního náboženství Římské říše se vedle úpadku politických mravů a zvrhlostí císařského dvora odehrává intelektuální, filozofické a náboženské vření. Střetává se v něm a mísí obrovská škála idejí, nápadů a zjevení. Nová náboženství – mithraismus, judaismus a křesťanství – jako by ovládala Řím přesně podle jeho společenských vrstev.

Před sedmdesáti lety existoval stát, který uzákonil, že před úderem paličkou musí být rybě podáno anestetikum. Jak to souvisí s kataklyzmatem?