Evropou se šíří dvě protichůdné teorie ohledně toho, jak se způsob řešení kyperské krize odrazí při schvalování dalších záchranných balíčků. Jedna říká, že Kypr je naprosto výjimečný a jeho model neopakovatelný. Pak je tu druhá teorie: Kypr se fakticky stal modelem i pro ostatní. Pokud bude potřeba, větší vkladatelé nejspíš opět budou muset přinést oběti.

Aktualizováno. Po období relativního klidu v eurozóně zase přichází velké vzrušení, které paradoxně způsobil záchranný balíček pro Kypr. Jeho podmínkou je totiž jednorázové zdanění bankovních vkladů. Je otázkou, zda si ministři financí uvědomili veškeré možné dopady. Když už jednou prolomili tabu a sáhli na vklady, kde je psáno, že se nemají o své peníze v bankách začít bát i občané dalších států?

Na první pohled nenápadná slovní intervence šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho proti posilování eura vyvolala spekulace, zda se vyostřují měnové války. Tím spíše, že také Japonci a Britové naznačují další možné údery v boji o oslabování vlastních měn. Česká národní banka nyní verbální intervence proti silné koruně naopak pozastavila, momentálně k nim nevidí důvod.

Další „dramatický, státotvorný a dějinný“ summit Evropské unie, opět až do ranního kuropění, se odehrál v uplynulém týdnu v Bruselu. Tentokrát byla tématem bankovní unie. Výsledkem je pouze dohoda o vzniku dohledu a dozoru na největšími a strategickými bankami eurozóny. Jakoby se Evropská unie začala podprahově vracet k dobám zdravého rozumu před Maastrichtskou smlouvu, píše Bohumil J. Studýnka.