Demografické změny, radikální emancipace žen a individualizace mladé generace dokazují, že redukce západního smýšlení o Íránu na náboženství a „nukleární hrozby“ je zavádějící a kontraproduktivní. Dubaj je pak mikroprostorem, kde lze tyto proměny íránské společnosti ve zhuštěné formě pozorovat. Navíc podle odhadů celkové íránské investice v dubajské ekonomice v současnosti představují fascinujících 250 miliard dolarů, píše Jan Čuřík.
Svět se změnil. V rozhovoru pro ČESKOU POZICI o těchto změnách hovoří český spisovatel Ota Ulč, emigrant z roku 1959 žijící v USA. Nepovažuje amerického prezidenta Baracka Obamu za Mesiáše a popisuje z vlastní zkušenosti čínský kapitalismus. Dle Ulče komunismus v Rusku neobživne. O dění v Česku pak říká: Porážku pana knížete jsem neshledal takovou katastrofou, jaká nás postihla v listopadovém debaklu 2012 za velkou louží.
V politickém smyslu zemřel již před třinácti lety, když emigroval do Anglie, zatímco o víkendu opustil tento největší dobrodruh moderního Ruska svět vezdejší i fyzicky. Boris Berezovskij nakonec pochopil, že o jím propagovaný obrat směrem k liberalismu a křížovou výpravu proti Vladimiru Putinovi nejeví v Rusku nikdo zájem, že tento boj prohrál a jeho čas vypršel, píše Gábor Stier.
Záhy poté, co v sobotu 23. března objevili v jeho exilovém sídle v Británii mrtvého dříve mocného ruského oligarchu, začalo se spekulovat, že spáchal sebevraždu. Další hovořili o infarktu. Berezovského dům nicméně preventivně prohledali britští policejní specialisté na jaderné, chemické a biologické zbraně. S ubývajícím jměním ovšem někdejší kremelský „kmotr“ ztrácel na významu, a proto na něho nikdo nejspíš atentát nespáchal.
Prezidentská volba může mít bizarní vyvrcholení. Ve čtvrtek se totiž na webu lidovky.cz objevila zpráva, že Václav Klaus přemýšlí o emigraci, pokud bude jeho nástupcem zvolen Karel Schwarzenberg. Jak by mohl vládce Kremlu Vladimir Putin pomoci našemu dosluhujícímu prezidentovi?
Po protestech „15-M“, jež začaly loni 15. května, se Španělsko znovu bouří proti své situaci, vládě a krizi. Úterý 25. září se stalo pro mnohé Španěly zlomovým datem. Původně poklidná demonstrace proti dalším plánovaným škrtům na rok 2013 se po tvrdém zásahu policistů proměnila v jednu z nejvážnějších demonstrací za poslední dobu. Horší a děsivější však mohou být nepokoje, jež úterní události teprve odstartovaly.
Nikoli, na případnou hegemonii ČSSD & KSČM se netěšíme, ač nám to jeden z vrcholných manažerů v průzkumu ČESKÉ POZICE napsal. Jsou však otázky, které je dobré nenechat stranou. Možná, žečeská veřejnost skutečně musí dostat ,lekci‘, možná že nebude zklamanější, nežli je nyní, a možná je obava z levicového tandemu přemrštěná. „Přestanou se holky pudrovat? Přijde snad konec světa?“ táže se jeden z respondentů. Přesto: Jste připraveni?
Španělský spisovatel Juan Goytisolo v rozhovoru pro ČESKOU POZICI říká: „Nejsem zastáncem multikulturalismu, ale přimlouvám se za určitou formu inteligentní integrace, která by lidem umožnila spojit dvě kultury.“ O kapitalistickém světě se domnívá, že nemá pokračování. „Musí dojít ke změně systému a zatím nevíme, jaký systém vznikne,“ podotýká Goytisolo. (A až přijedete do Marrákeše, zeptejte se na Juana. Všichni prý budou vědět, kde ho hledat.)
Otta Ulč, přítel jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů po roce 1945, který 3. ledna zemřel v 87 letech v Torontu, vzpomíná ve druhé části na happening v New Yorku v roce 1988 na podporu nakladatelství ‘68 Publishers, na spolupráci na časopise Západ a na dobu po listopadu 1989. Škvoreckého prý na sklonku života čím dál víc zrazovalo tělo, jeho brilantní mysl však nijak neochabovala.
V Torontu zemřel 3. ledna v 87 letech jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů po roce 1945. Mezi jeho nejznámější díla patří Zbabělci, Tankový prapor, Legenda Emöke, Mirákl či Příběh inženýra lidských duší. Po emigraci v roce 1969 založil exilové nakladatelství ’68 Publishers. Na spolupráci s ním v emigraci vzpomíná jeho přítel Ota Ulč.