Další zahraniční manažeři se ujímají vědeckých center v Česku. Budoucnost nejvýkonnějšího laseru na světě, vznikajícího Extreme Light Infrastructure (ELI) v Dolních Břežanech za 6,7 miliardy korun, leží v rukou Alana Sneddona ze Skotska, jenž se stal „delivery managerem“, a technického ředitele Bruna Le Garreka, který má za sebou působení v elitních vědeckých institucích.
Jihoevropští výzkumníci se bouří. Španělskou, italskou, portugalskou i řeckou vládu varují před důsledky utlumování domácí vědy kvůli ekonomické krizi a hrozí odchodem za lepšími podmínkami do zahraničí. Zdá se, že stále častěji si vybírají i Českou republiku, která dala na rozvoj výzkumných supercenter pár desítek miliard z fondů Evropské unie.
Jáchym, Haviř, Jarek, Centrální mozek lidstva (CML)? Budoucí nejvýkonnější superpočítač na českém území bude pojmenován 24. května při spuštění malého výpočetního clusteru centra IT4Innovations. V roce 2015 jej doplní i cluster velký, který by měl přinést výkon jednoho petaflopsu. O to, aby vše zdárně fungovalo, se starají dva mladí Slováci, kteří mají s high-performance computingem zahraniční zkušenosti.
Velká šance, ale také velká zodpovědnost. S tím se musejí vyrovnávat noví vědečtí manažeři, kteří budou řídit výzkumná centra financovaná z evropských fondů. Na pozice manažerů elitní pětice výzkumných center v ČR míří vědci z Ameriky či Francie nebo se zkušenostmi z Dánska a Belgie.
Jak známo, v Česku má vzniknout unikátní laserové centrum ELI za 6,7 miliardy korun. Jde o enormě složitý projekt a reálně hrozí, že se na něj do roku 2015 nepodaří z evropských fondů vyčerpat 350 milionů korun. Zmocněnec pro zbudování superlaseru Vlastimil Růžička v rozhovoru pro ČESKOU POZICI nastiňuje návrh, jak situaci řešit, a uklidňuje: „Psaní o ztracených 350 milionech je zatím zbytečné plašení veřejnosti.“
Za doplacení výzkumného centra superlaseru ELI bude zodpovědný příjemce dotace – Fyzikální ústav AV ČR. Zatím jde zruba o 350 milionů korun. Pokud Evropská komise vznese požadavek na záruky financování druhé fáze ze strany České republiky, je Akademie věd jako zřizovatel Fyzikálního ústavu AV ČR (FZÚ) připravena tuto záruku dát, řekl ČESKÉ POZICI předseda AV Jiří Drahoš.
Školství přišlo o miliardu korun z problémového programu se zkratkou OP VK, která byla převedena pod jiný resort. „Jsme si vědomi toho, že problémy některých operačních programů jsou tak hluboké, že je nereálné počítat s tím, že by v nich byly vyčerpány finanční prostředky, které do nich byly alokovány,“ řekl k tomu premiér Petr Nečas. Spolu s ministerstvem školství přemítá, jak v budoucnu zajistit udržitelnost výzkumných středisek.
Nečekané problémy přinášejí českým badatelům právní mantinely, které určují, jak a který (byť unikátní) mikroskop si můžou pořídit a jak rychle si postaví například nový areál. Miliardové projekty špičkových pracovišť, které u nás vznikají, se začínají při přechodu do reality poměrně komplikovat a vědcům reálně hrozí obrovská administrativní zátěž. Čeho všeho se dočkáme?
Z jakých zdrojů se bude hradit provoz nových výzkumných center excelence po roce 2015? „Doufejme, že se podaří vytvořit domácí speciální fondy na podporu nových výzkumných center excelence a že se pro ně podaří s EU vyjednat v období 2014 až 2020 speciální programy,“ píše profesor Hořejší. Pokud se tak nestane, budeme muset zřejmě nová centra podporovat zčásti na úkor institucí současných. Což by ale nemuselo být na škodu.
Možná je to jen planý poplach, ale některá ze stamilionových vědeckých center, jež mají v Česku vyrůst z evropských peněz, se mohou dostat do zničujícího časového presu. A třeba vůbec nevzniknou. Narážejí totiž na chystanou prováděcí vyhlášku k novému zákonu o veřejných zakázkách, kvůli níž hrozí prodloužení přípravných prací o měsíce, což může v důsledku vést až ke zrušení projektů. Vyřeší stát tuto „past“?