Petr Nečas považuje současný návrh unijního rozpočtu pro Česko za nepřijatelný. Cílem českého premiéra prý je, abychom v objemu přidělených peněz v přepočtu na obyvatele byly na 6. místě mezi členskými státy. To je pozoruhodná ambice od ministerského předsedy, který své vládě dal do vínku přídomek „rozpočtové odpovědnosti“.
Kdo bude příštím ministrem dopravy? A z jaké bude strany? To jsou dvě základní otázky, na něž veřejnost stále nezná odpověď. Po víkendu v ní nemají jasno ani klíčoví hráči — koaliční strany LIDEM a ODS. Nicméně vylučovací metodou ČESKÁ POZICE spolu s dobře informovaným zdrojem z okolí LIDEM dospěla ke jménu poslance Viktora Paggia.
Aktualizováno. Ministr financí Miroslav Kalousek v pondělním návrhu státního rozpočtu na příští rok nejvíc finančních prostředků odebral dopravě, školství a vědě. Úspory, které naordinoval, by problémy financování dopravní infrastruktury sice zvětšily, ale nejsou jejich příčinou. Česká republika totiž nemá dlouhodobou představu neměnící se s každou novou vládou, které dopravní stavby jsou prioritou a z čeho a kdy je bude financovat.
Před rokem se prorokovala organizační blamáž a to přes investice ve výši pěti procent polského HDP. Blackouty ani kolapsy sice nenastaly, a dokonce se hovoří o dobré organizaci fotbalového mistrovství Evropy a propagaci země. Nicméně zůstává téma, které nadhodil vůdce strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński: „Díky EURU měl nastat civilizační skok. To se však ani v nejmenším nestalo.“ Spolupracovník ČESKÉ POZICE Marek Pędziwol hodnotí důsledky šampionátu pro svou zemi.
Prvním projektem partnerství veřejného a soukromého sektoru na českých dálnicích by se měl stát 19kilometrový úsek jihočeské D3. Má šanci uspět? Pokud se Česká republika poučí ze zkušeností v okolních zemích, kde již tyto projekty na dálnicích fungují, pak ano, domnívá se výkonný ředitel Asociace PPP Vladimír Sloup. A navrhuje zvážit, zda do financování PPP projektů nezapojit penzijní fondy.
Kvůli liberalizaci trhu je v Evropě již několik let obrovský nadbytek letecké kapacity. Tuto situaci zvládají velcí evropští hráči lépe než menší národní aerolinky z východní či jižní Evropy. Některé proto krachují, jiné mají existenční problémy. Je provozování státních aerolinií v malé zemi zbytečný luxus, nebo by naopak měly být součástí základní infrastruktury zemí, jako je třeba Česko?
Diskuse nad novelou zákona o veřejných zakázkách se točí i kolem povinnosti zveřejňování uzavřených smluv, včetně přijatých dodatků. A jak to bývá, v diskusi si většina aktérů vystačí s rétorickým uměním bez tvrdých dat. Studie Charlese Kennyho dokumentuje analýzou nákladů na rekonstrukce silnic, jak transparentnost a vnější dohled občanů snižují veřejné výdaje.
Devět z deseti infrastrukturních projektů překročí plánované náklady. Odhady nákladů používané ve veřejné debatě, v médiích a dokonce i v dokumentech předkládaných při schvalování projektů jsou „vysoce, systematicky a podstatně zkreslené“. Jedná se o projev fenoménu dobývání renty, který se vymkl společnosti z rukou.
Evropský komisař pro regionální politiku Johannes Hahn mavrhuje vytvořit nový finanční nástroj pro budování dopravních, energetických a telekomunikačních sítí. Má mít podobu speciálního fondu EU. Představitelé regionů, včetně českých, se toho obávají, jsou přesvědčeni, že Hahn ubere peníze z programů určených na regionální rozvoj.
Koncern Covec dostal údajně od čínských bank garance ve výši pěti miliard eur na financování infrastruktury v Polsku. Další čínské společnosti, například China National Electric Equiment Corporation či Shanghai Electric Group, jsou připravené investovat téměř šest miliard eur do polské energetiky.