Německý zpravodajský server Deutsche Mittelstands Nachrichten poukázal na dějinnou ironii toho, že někdejší studentský revolucionář Daniel Cohn-Bendit působí v lobbistické organizaci, jež americkým internetovým firmám pomáhá upravovat evropskou legislativu v oblasti ochrany dat. Za iniciativou navíc stojí PR agentura, která proti německým zeleným prosazovala sporný projekt Stuttgart 21.
Europoslanec Daniel Cohn-Bendit se téměř před 40 lety dopustil velmi neuvážených vyjádření, které úspěšnému zelenému politikovi přidaly neoficiální nálepku „muž zneužívající děti“. Přestože se Cohn-Bendit opakovaně omluvil, minulost jej letos na jaře znovu dostihla. Celá kauza má však širší souvislosti a vybízí k zamyšlení zejména nad společenským dědictvím generace „osmašedesátníků“ a stále rostoucí mocí internetu, píše Zuzana Lizcová.
Na tom, že by se bývalá hlava členského státu EU stala poslancem Evropského parlamentu, by nebylo nic převratného. Záleží tedy jen na Václavu Klausovi, chce-li do evropské debaty dál přispívat raději jako zvolený zástupce lidu s čerstvým mandátem nebo už jen jako vysloužilý politik opečovávající „barokní pomník“ v podobě institutu se svým jménem.
„Tato kniha nemohla přijít v lepší čas než právě nyní, kdy unie zažívá zdaleka nejvážnější krizi ve své historii,“ napsal například o anglickém vydání textů Václava Klause Sunday Telegraph. Mnoho myšlenek, které český prezident vložil do knihy, domácí čtenáři důvěrně znají a nemají na ně žádný šokující účinek. Jinak však tomu může být u čtenářů zahraničních.
Český prezident Václav Klaus ve svých ostrých výpadech Brusel rozhodně nešetří. Ale nejen to: Vedle kritiky Klaus dokázal i přesně rozebrat příčiny současné krize eura ještě dřív než nastala. Jak píše z Bruselu Étienne Lovas, unijní lídři výpady české hlavy státu už jenom tiše snášejí, neboť vědí, že vrátí-li mu úder, přijde další, ještě tvrdší rána.
Maďarsko se čím dál více začíná podobat Izraeli, ale nikoli kvůli počasí, míní Jerusalem Post. Nejčtenější anglicky psaný izraelský deník se rovněž pídil po tom, zda se Židé v Maďarsku bojí, jak tvrdí zelený europoslanec Daniel Cohn-Bendit. „Je smutné, jak většina světa nerozumí tomu, co se v Maďarsku děje, a vrhá zemi do izolace. Zahraniční média se k ní chovají velice nepěkně,“ uvádí list.
Jedním z nejvýznamnějších faktorů, který přispěl k útokům v Norsku, může být proces, jímž mnohé evropské krajně pravicové strany dosáhly legitimity a staly se součástí hlavní politické scény. Současně se však musely zbavit největších extrémistů. To způsobilo, že se mnozí z nich včetně norského atentátníka Anderse Breivika ocitli mimo ně. Jsou to potenciální Breivikové?