V Lidových novinách publikovali experti ze Střediska vzdělávací politiky desetistránkový hodnotící přehled o českých vysokých školách. Co jsme se dozvěděli? Na trhu se nejlépe uplatňují absolventi právnických, lékařských či pedagogických fakult a nejvyšší mzdy mívají ekonomové a informatici. Na vysoké školy se loni dostaly plné tři čtvrtiny uchazečů – celkem v roce 2011 zahájilo studium 89 500 vysokoškoláků.

Hospodářské noviny už popáté určovaly nejlepší vysoké školy v Česku. Patrně největším překvapením je katapultáž Univerzity Palackého na zlatou příčku v oboru chemie, kde výzkumně orientovaná Vysoká škola chemicko-technologická padla až na „bramborovou příčku“ – za přírodovědecké fakulty Masarykovy i Karlovy univerzity. Naopak slavit mohou v Institutu ekonomických studiích Univerzity Karlovy, který prý v Česku nabízí nejlepší ekonomické vzdělání.

Ministerstvo školství musí řešit nejen napjatou situaci v terciárním vzdělávání, které čeká vytváření a schvalování dvou nových zákonů, ale nejpíše bude hledat i nového člověka, který se úkolu ujme. Jak ČESKÁ POZICE informovala, minulý pátek rezignoval na post ředitele odboru vysokých škol Jiří Nantl. Ač se řada internetových diskutérů a studentů radovala, že mají první Dobešův skalp, není to nejspíše dobrá zpráva.

O mezinárodní první ligu by mohla možná soutěžit některá z fakult. Jenže to by se musely dobrovolně zeštíhlit, domnívá se Dalibor Štys. Ve svém rozboru otevřeně kritizuje koncepci vysokoškolské reformy, kterou ministru školství Josefu Dobešovi již dříve hodili na hlavu rektoři. Dle Štyse by měla být mnohem restriktivnější a nutit univerzity k výrazné restrukturalizaci.