Řekové se zdokonalují v hrdinství a překonávání lidských mezí. Hebrejci se cvičí v jakési zbrusu nové vlastnosti, které říkají „svatost“. Kvůli jejímu vypiplávání nebudou s to konkurovat Řekům v tvorbě harmonické krásy, jež je pro Řeky tím, co pro Hebrejce svatost. Potrvá půl tisíciletí, než si nějaký Sókratés začne lámat hlavu, zda ke kráse a harmonii nepatří cosi trochu podobného svatosti jménem etika.