Češi s Němci dlouho vyjednávali o možnosti dohody, podle níž by operátoři obou zemí spolupracovali při odvracení náhlých přetoků elektřiny z německých větrníků, a bránili tím blackoutu. Češi žádali, aby Němci platili pokuty v případě, že nedodrží maximální stanovenou hodnotu přetoků. Němci nesouhlasili. Jediným řešením teď zůstává stavba ochranných transformátorů na hranicích.
Definitivní jistotu, že Česko bude stavět další dva bloky Jaderné elektrárny Temelín (JETE), letos nezískáme. Vládní zmocněnec pro dostavbu JETE Václav Bartuška v rozhovoru pro ČESKOU POZICI upozorňuje, že jednotliví uchazeči nemají hotové referenční jaderné bloky. Případnou finální smlouvu s vítězem temelínského tendru bude nutné uzavřít později, ČEZ ovšem také nemusí žádného vítěze vybrat.
Riziko blackoutu v zemích jako Německo, Česká republika či Polsko kvůli nestabilním německým obnovitelným zdrojům by mohly snížit podmořské kabely do Norska – tedy země, která má obrovské rezervoáry vody pro výrobu elektřiny a dokáže je regulovat. V době, kdy německé větrníky produkují přebytek elektřiny, ji odebere právě skandinávská země. Pokud vše dobře dopadne, mohlo by se ulevit i energetikům v Česku.
Berlín vzal vážně hrozbu blackoutu, kterou přinášejí Německu i jeho sousedům obnovitelné zdroje. Urychluje výstavbu přenosových sítí, které zabrání nebezpečným přetokům elektřiny do Česka. Němci se také dohodli s Poláky, jak řešit krizové situace. Teď se ukáže, zda jde o dohodu na úkor Čechů, nebo zda se ujednání stane inspirací také pro řešení potíží na německo-české hranici. A překoná Berlín odpor proti budování nových vedení na místní úrovni?
Loni v prosinci česká přenosová soustava čelila obrovskému náporu elektřiny z německých větrných elektráren a ocitla se na pokraji blackoutu. Letos se riziko zvýší během vánočního volna. Zatím bylo klidněji – méně fouká a lépe funguje mezinárodní prevence. Ani ta ale není dostatečnou zárukou, že kritická situace nenastane. Tuzemský operátor ČEPS se už o tom letos přesvědčil, když se do Česka valila německá elektřina přes Polsko.
Český stát donedávna zvažoval variantu, že se kvůli energetické bezpečnosti pokusí zpětně odkoupit plynovody, nebo aspoň získat majetkový podíl v provozovatelské společnosti Net4Gas. Vláda nakonec tuto variantu vyhodnotila jako nereálnou. Peníze ve státní kase nejsou a pro žádnou státní společnost jako ČEPS či ČEZ by taková transakce nebyla výhodná. Stát si údajně dokáže své strategické zájmy ochránit i jinak.
Konferenci Dny USA a EU sponzorovaly i velké české státní společnosti. Hlavním donátorem byly Lesy ČR, mezi menšími partnery jsou Severočeské doly ze Skupiny ČEZ, ČD Cargo a ČEPS. Když jsme se však těchto společností zeptali, kolik peněz Kovarčíkovi poskytly, žádná nebyla ochotna to sdělit. Z důvěryhodných zdrojů ČESKÁ POZICE zjistila, že celkově šlo patrně o více než 20 milionů korun.
Co lze vyvozovat z faktu, že premiér zahájil známému lobbistovi konferenci Dny USA a EU, kterou sponzoruje řada státem vlastněných firem? Například že oslabený premiér opět hledá cesty, jak ukončit studenou válku se stále silnějším prezidentem a jeho příznivci z řad poslanců ODS.
Ministr Martin Kuba nebyl ochoten prodloužit mandát někdejšího lobbisty v Radě Českého telekomunikačního úřadu. Ale dostal se kvůli tomu do křížku s premiérem Nečasem. Před kongresem strany, který se má konat na podzim, nechce předseda ODS ztratit politického spojence z důležitého regionu – severní Moravy. Lze čekat, že Švrček se brzy objeví v dozorčí radě nějakého státem kontrolovaného podniku.
Peter Kovarčík má pohodlný byznys. Jeho firma Czech Teleaxis zprostředkovává za nejasných okolností i podmínek sponzorskou podporu kultury od státem vlastněných podniků. Usnesení vlády, které vymezuje pravidla, za nichž mohou tyto firmy poskytovat sponzorské dary, se obcházejí smlouvou o reklamě.