Nový prezident označil terorismus za hlavního nepřítele civilizace a boj proti němu za společný úkol. Možná si tím otevřel potenciálně nosné téma, které by mu skýtalo mezinárodní platformu, již měli díky svým tématům jeho předchůdci Václav Havel a Václav Klaus. Vstoupí do probíhající evropské diskuse o Hizballáhu? Bude-li na mezinárodních fórech mluvit bez obalu o „muslimské hrozbě,“ může si záhy získat v celé Evropě posluchače.
Jmenování Johna Kerryho do funkce ministra zahraničí lze vnímat jako Obamovo gesto navenek. Co světu sděluje? Šéfem americké diplomacie je válečný hrdina a protiválečný aktivista v jednom. Do boje se nepohrne, ale také z něj hned neuteče. Soudě podle jeho prvního proslovu v úřadu je Kerry nejspíš trochu suchar, nebo také svědomitý úředník, který se hlavně stará, aby jeho resort dostal co největší krajíc z tenčícího se rozpočtu.
Hillary Clintonová je nejzcestovalejším ministrem zahraničí v amerických dějinách. V Obamově druhém funkčním období už diplomacii nepovede, ale spekuluje se, že se bude v roce 2016 podruhé ucházet o prezidentskou nominaci za demokraty. Její volební kampaň by se nepochybně oháněla vládní zkušeností, jenže ve skutečnosti toho ve funkci příliš nepředvedla.
Minulý týden čeští diplomaté společně s USA, Izraelem a dalšími státy nehlasovali ve Valném shromáždění OSN pro návrh, aby byl Palestině udělen statut pozorovatelské země v této organizaci. Diplomacie se však stejně jako politika nikdy primárně netýkala ideálů, ale především mocenských zájmů. Proto by naši vládní představitelé měli sdělit, co od USA a Izraele za svou podporu dostaneme.
V prostředí demokrata Baracka Obamy v současnosti soutěží dva zahraničněpolitické modely – první je dosavadní umírněný kurz, druhý pak více konfrontační. Světu by však prospělo spíše posílení umírněné linie, píše Gábor Stier. Vedle omezení vojenské angažovanosti USA by to představovalo posun k vícepólovému uspořádání fungujícímu nadále pod určitou americkou kontrolou, jež lépe odpovídá realitě 21. století.
V Egyptě evidujeme pozvolné krůčky, a podle mnohých pečlivě připravovaný plán, jak předat moc nikoli demokraticky zvolené vládě, ale naopak ji vrátit přívržencům bývalého režimu, který tak slavně loni svrhávali revolucionáři nejen na náměstí Tahrír. Tento proces zřejmě završí víkendové prezidentské volby. Kdo si vsadí na to, že se 30. června vojenská rada vzdá moci?
Spojené státy americké dokážou svůj vliv efektivně šířit po světě nejen tím, že financují zahraniční politické strany, což ostatně popírají, ale i tak, že do rozhodujících pozic se dostávají politici se zázemím z amerických univerzit. A přestože USA slábnou, tento systém dál funguje a investované peníze i péče se Washingtonu úročí ve formě loajality, píše Gábor Stier.
Dle dokumentu organizace Stratfor Češi kvůli vysoké ceně amerických stíhaček uvažují o jejich nákupu ve skupině pěti nebo šesti zemí středovýchodní Evropy. O tomto českém zájmu se Stratfor dozvěděl během rozhovoru se zástupcem českého velvyslance a s bezpečnostním atašé v USA. Dokument získali loni o Vánocích hackeři hnutí Anonymous a LulzSec a WikiLeaks jej zveřejnil v pondělí 27. února.
Pearl Harbor, Zátoka sviní, Vietnam, 11. září 2001, Irák… Všechna tato americká národně-bezpečnostní selhání byla americkými politiky často hozena na zpravodajské služby, které údajně špatně zhodnotily situaci. Co když nyní selžou v případě Íránu? Ale mohou vůbec něco předpovědět? Kde jsou jejich limity?