Proč je maso vražda

„Zastavte násilí na zvířatech“, „Respekt“ a „Už žádné barbarství!“ To hlásaly transparenty, jimiž byl obklopen jeden obyčejný Katalánec. Na náměstí v Barceloně, v historické čtvrti Barri Gótic, stál chlapík v „zakrváceném“ tričku a s rudým obličejem, aby vyzýval kolemjdoucí k úctě ke zvířecí duši, k odložení kožichů a kdo ví k čemu ještě. Vypadal jako řezník. Anebo jako vrah. I tak ho lidé míjeli – byl přeci už tak samozřejmý! 

Minul jsem ho taky, ale rychlým bliknutím jsem si jej – pro jistotu (a budoucí použití) – vyfotil. Hmm, jen jeden z řady aktivistů, kteří už ani neutkvějí, asi vegetarián, ba vegan, tak trochu i kverulant, jenž si odepírá skvělou iberskou šunčičku... Podivín? Míjíme je, ale co víme o jejich důvodech z hlediska západního myšlení? Nu, třeba měl načtené pasáže ze dvou klasických knížek, jež se schovávají i v dolní poličce mé pražské knihovny. Jak to tam Eugen Drewermann a Peter Singer napsali?

Německý (suspendovaný) teolog a psychoterapeut Drewermann vydal v roce 1993 esej s názvem O nesmrtelnosti zvířat s podtitulem Naděje pro trpící stvoření (česky 1998), ve kterém se staví ostře proti zneužívání a týrání zvířat. Z teologických pozic se zabývá tezí, že vše živé – tedy i živočišstvo – má božskou duši, kterou bychom neměli trápit.

„Kdybychom museli poslouchat křik zvířat trýzněných člověkem, neunesli bychom ho. Proto si zacpáváme uši,“ píše se v předmluvě knihy, která polemizuje s biblickými slovy o podmanění si světa člověkem. Stvořil Bůh zvířata, aby si s nimi člověk nakládal, jak se mu zachce? „Prohlásil pouze, že člověk má vládnout nade všemi zvířaty. Vládnout však znamená, že ,Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil´ (Genesis 2,15). Bůh jej neustanovil vykořisťovatelem země, ale jejím ochráncem,“ píše Luise Rinserová v prologu ke kontroverzní teologické rozpravě o zvířecí duši.

Zabíjení není zabíjení, ale (maso)výroba

Dnešní lidé zabíjejí tak, že jim to už ani jako zabíjení nepřipadá. Je to (maso)výroba. O umírání jatečního dobytka nevíme vůbec nic. Děláme, že je ani nevidíme. Je to anonymita zvířecích obětí, jež nás činí hluchými. A přidejme citovaný příklad vegetariánů, kteří pozvali vášnivého jedlíka masa k hodování. Podávaly se pouze bezmasé pokrmy. Nicméně masožroutovi servírovali živého holoubka, ale přidali k němu i nůž. Jedlík se měl stát „vrahem“. Už nikdy masa nepozřel.

Dříve se myslilo, že duši nemají ženy, ale i černoši. Bude jednou duše přiznána i zvířatům?Drewermann přemýšlí o nesmrtelnosti duše zvířat, jimž ji člověk upírá. Dříve se myslívalo, že ani ženy nemají duši. Myslilo se také, že duši nemají ani „negři“ a lze je proto využívat, zabíjet i prodávat jako neživé věci. Ptá se: Bude duše jednou přiznána i zvířatům?

Za jejich práva se jal bojovat i filozof Peter Singer, jenž roku 1975 vydal knihu Osvobození zvířat (česky 2001). Ve své obhajobě zvířecích práv, která se stala i slavným manifestem a etickou oporou vegetariánství, hovoří o utrpení „němých“ tváří na jatkách, v laboratořích či kotcích. Říká, že všichni živočichové si jsou rovni. Tvrdí, že vše, co konáme mimolidským druhům, potřebujeme zdůvodnit stejně, jako kdybychom to dělali člověku. Neexistuje jenom zvíře.

© ČESKÁ POZICE, Martin Rychlík

Jehněčí hlavy v barcelonském obchodě s masem.

Na ty dvě přečtené knihy ze studií jsem si maně vzpomenul, když jsem odcházel od chlapíka v potřísněném tričku, který vypadal tak trochu jako řezník. Nebo jako vrah. Blouzní asi podobně jako teologové, filozofové, ekologové, vegetariáni a další citlivky, kteří nadělají mnoho povyku pro kousek masa. Té dobré hmoty, kterou máme denně na talíři.

Zamířil jsem na malebný barcelonský trh – na Mercat de La Boqueria. Znamená to česky něco jako jatka, řezničina. Je to kousek od hlavní třídy La Rambla. A mají tam skvělou šunku; jen si ukrojit. Na hácích visí celá nasolená stehna. Řezníci odkrajují rudé plátky, jež jsou vynikající. Skvělé, masité.  Ač vysušené, tak šťavnaté a božsky lahodné – nejlepší na světě! Krásně to vypadá. Až do okamžiku, kdy se v jedné masně ukazuje pohled jinačí. Jehněčí hlavy.