Je systém výběru mýtného, který v České republice provozuje firma Kapsch, dalším tunelem do peněženek daňových poplatníků? Na to by měly odpovědět orgány činné v trestním řízení. Ve středu 15. srpna obdrží Vrchní státní zastupitelství v Praze podnět k prošetření, který připravili bývalý vyšetřovatel protikorupční policie Zdeněk Ondráček a předseda kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip. Argumenty, které je k takovému podezření vedou, shrnuje v následujícím textu Zdeněk Ondráček.
O tom, že systém výběru mýtného v České republice od zadání zakázky až po její realizaci budí podezření, svědčí například závěry kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu č. 11/13. I s jejich použitím rozeberme celý příběh.
Nejprve je vhodné pro přehled odkázat na základní vládní dokumenty podstatné v celém procesu:
- Usnesením vlády o dopravní politice České republiky ze 17. června 1998 byl stanoven základní cíl zavedení systému výběru mýtného (dále jen SVM). Tento cíl rozpracovalo ministerstvo dopravy v koncepčním dokumentu, který doporučil vládě do roku 2006 výkonově zpoplatnit pozemní komunikace v rozsahu 2995 kilometrů.
- Materiál vzala Vláda ČR na vědomí 19. května 2004, a to usnesením k záměru zavedení výkonového zpoplatnění určitých kategorií silničních motorových vozidel na vybraných pozemních komunikacích v České republice. Kabinet souhlasil se zavedením mýtného pro vozidla s nejvyšší povolenou hmotností nad 12 tun a se záměrem postupně systém rozšířit i pro vozidla nad 3,5 tuny.
- Usnesením vlády ze dne 15. června 2005 byl schválen materiál ministerstva dopravy, kde byly navrženy parametry pro zadávací řízení na generálního dodavatele a zároveň bylo ministru dopravy uloženo dopracovat podrobné zadávací podmínky a vyhlásit zadávací řízení.
- Ministerstvo dopravy zpracovalo zadávací dokumentaci veřejné zakázky na dodavatele systému výběru mýtného, která byla zveřejněna na centrální adrese 11. července 2005. Předpokládaná hodnota zakázky činila 16 miliard korun bez DPH.
Diskriminace
Pro výkonové zpoplatnění existují dvě základní technologie, a to:
- mikrovlnný systém DSRC (Dedicated Short Range Communication System), tedy takzvaný systém mýtných bran, a
- systém satelitní GNSS/CN (Global Navigation Satellite System/Cellular Network) využívající satelitní navigaci a pozemní telekomunikační síť.
Ministerstvo dopravy v zadávací dokumentaci deklarovalo, že výhodnost jednotlivých technologií SVM pro Českou republiku ověří až samotné nabídky uchazečů v rámci technologicky neutrální veřejné soutěže na dodavatele SVM. Přesto zadávací dokumentace technologicky neutrální nebyla. I přes zásadní připomínky některých účastníků připomínkového řízení (ministerstvo zahraničí, ministerstvo životního prostředí, ministerstvo informatiky a místopředseda vlády pro ekonomiku) byly v zadávací dokumentaci v části Technické podmínky zadávací dokumentace uvedeny podmínky, které zvýhodnily mikrovlnnou technologii. A byly tedy v rozporu s deklarovanou technologickou neutralitou.
Tím byli diskriminováni uchazeči nabízející satelitní technologii. V době oznámení veřejné zakázky na dodavatele SVM totiž nebyl nikde na světě v provozu takový systém založený na satelitní technologii, který by využíval palubní jednotky splňující podmínky uvedené v zadávací dokumentaci. Do soutěže se proto přihlásili jen uchazeči nabízející mikrovlnnou technologii, a proto nemohlo dojít k porovnání nabídek uchazečů s rozdílnými technologiemi. Ministerstvo dopravy tímto jednáním porušilo ustanovení § 25 odst. 1 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách.
Navýšení ceny
Nabídku podali čtyři uchazeči, přičemž hodnotící komise doporučila nabídky tří uchazečů vyřadit pro nesplnění kvalifikačních kritérií a nesoulad nabídky se zadávací dokumentací. U jediné zbylé nabídky proto nemohla být hodnocena ekonomická výhodnost, neboť ji nebylo s čím porovnávat. Vítězná nabídka uchazeče však byla vyšší o 2,556 miliardy korun bez DPH než předpokládaná hodnota uvedená v oznámení zadávacího řízení. Ministerstvo dopravy přesto nevyužilo možnost zrušit veřejnou zakázku a vyhlásit nové zadávací řízení, které by již umožnilo i využití satelitní technologie, která v tu dobu byla zaváděna v sousedním Německu.
Dne 29. března 2006 uzavřelo ministerstvo dopravy s vítězným uchazečem dvě smlouvy:
- Smlouvu o dodávce systému výkonového zpoplatnění pozemních komunikací: jejím předmětem byl závazek dodat systém výkonového zpoplatnění v rozsahu 2581 km za 6 280 753 tisíc korun. K této smlouvě bylo postupně uzavřeno 12 dodatků, jimiž byla cena navýšena o 33 procent na 8 377 529 tisíc korun.
- Druhá smlouva se týkala poskytování služeb souvisejících s provozem systému výkonového zpoplatnění pozemních komunikací: jejím předmětem byl závazek dodavatele SVM poskytovat po dobu 10 let služby související se systémem za celkovou cenu 15 813 270 tisíc korun. K této smlouvě bylo postupně uzavřeno 13 dodatků, kterými byla cena navýšena o 24 procent na 19 618 143 tisíc korun.
Takže sečteno: Původní celková cena obou smluv 22 094 024 tisíc korun byla navýšena o 26,7 procenta na celkovou cenu 27 955 672 tisíc korun. A výsledek: k 1. září 2011 bylo z původně dohodnutých 2581 kilometrů zpoplatněno pouze 52,7 procenta, tedy 1361 kilometrů , a zpoplatnění silnic I. třídy bylo prakticky zrušeno. Navíc lze přepokládat, že cena služeb se bude průběžně zvyšovat, a to s počtem nově otevřených úseků dálnic a rychlostních silnic, u kterých již bylo vydáno stavební povolení do 31. prosince 2017.
Změny rozsahu výkonového zpoplatnění silniční sítě (v km)
| Silnice |
Materiál |
Materiál |
Zadávací dokumentace a smlouva |
Dodatek |
Skutečnost k 1. 1. 2011 | Skutečnost k 1. 9. 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| D + RS | 1000 | 972 | 1019 | 1019 | 1148 | 1167 |
| D + RS 1) | 905 | 733 | ||||
| I. třída 2) | 1128 | 1017 | 161 | 176 | 170 | |
| I. třída | 1090 | 545 | 24 | 24 | 24 | |
| I. třída celkem | 1090 | 1128 | 1562 | 185 | 199 | 194 |
| Celkem | 2995 | 2100 | 2581 | 1937 | 1347 | 1361 |
Pramen: Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 11/13
1) – Dálnice a rychlostní silnice, které nejsou vybudované.
2) – Silnice I. třídy, které nahrazují dosud nevybudované dálnice a rychlostní silnice.
Rozpor s podmínkou zadávací dokumentace
Další nesrovnalost. Zadávací dokumentace obsahovala požadavek, že „(…) systém musí být navržen a realizován jako otevřený s jasně vymezenými subsystémy tak, aby bylo možno jednotlivé subsystémy nezávisle technologicky rozvíjet a obměňovat, využívat dodávek různých dodavatelů v oblasti technologických komponent i služeb“.
Jenže z odborných posudků, které byly doloženy k veřejným zakázkám zadaným na dodávky a služby v jednacím řízení bez uveřejnění, vyplývá, že dodávky a služby, jež byly předmětem jednotlivých dodatků smluv, může zajistit jen dodavatel SVM. To je tedy v rozporu s podmínkou zadávací dokumentace i smlouvou o dodávce systému výběru mýtného.
Jak jsme již uvedli, koncepčním záměrem ministerstva dopravy bylo výkonově zpoplatnit 2995 kilometrů dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy pro vozidla nad 3,5 tuny. Už při přípravě projektu však bylo známo, že mikrovlnná technologie je vzhledem k vyšším investičním nákladům i nárokům na údržbu a servis sice vhodná pro zpoplatnění dálnic a rychlostních silnic, zato není vhodná pro výkonové zpoplatnění silnic I. a II. třídy. Naopak satelitní technologie umožňuje zpoplatnění alternativních tras, aby se zamezilo objíždění placených úseků, a je vhodnější pro případné rozšíření SVM na silnice I. a II. třídy. I odborné studie, jež byly přílohou koncepčního dokumentu ministerstva dopravy, poukazovaly na ekonomické přednosti satelitní technologie před technologií mikrovlnnou.
Nenaplněná smlouva
Nákladovost a nákladová efektivnost dosažená v dosavadním provozování systému výběru mýtného nedosahují úrovně předpokládaných parametrů z investičního záměru.
Konkrétně v případě výkonově zpoplatněných 2995 kilometrů pozemních komunikací a použití satelitní technologie by byl příjem státu u vozidel nad 12 tun vyšší o 28 procent a u vozidel nad 3,5 tuny o 18 procent. Nákladová efektivnost u vozidel nad 12 tun by byla vyšší o 68 procent a u vozidel nad 3,5 tuny o 40 procent.
Zavedením mikrovlnné technologie nebyl v plném rozsahu realizován koncepční záměr výkonově zpoplatnit 2995 kilometrů pozemních komunikací, a nebyla tím ani naplněna smlouva o dodávce SVM. Lze tedy jednoznačně konstatovat, že zavedení mikrovlnného systému je finančně náročnější než v případě systému satelitního. Systém výběru mýtného provozovaný v České republice je dražší než v sousedním Rakousku nebo Německu.
Vyvstává důvodné podezření, že v průběhu přípravy, zadání veřejné zakázky a její realizace byl či mohl být spáchán trestný čin. Na základě tohoto podezření bude ve středu 15. srpna 2012 podáno oznámení o skutečnostech, které tomu nasvědčují.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.