Index ocejchovaných zlodějů per, odklaněčů a udřených koní

Poslouchal jsem v pátek debatu malých pražských capartů; odhadem tak ze druhé, třetí třídy. „Znáš prezidenta?“ „Václava Klause? To je ten pán, co má hrozně moc peněz a stejně krade pera,“ povídá asi osmiletá holčička. Jedna konkrétní zkušenost, z níž nelze dělat velké závěry, ale... Co na tom, že xkrát zaznělo, že Česká televize v Chile „vytrhla akt z kontextu“, že protokolární pero může být i odneseno nebo že by si prezident nejlépe „utrhl ruku v rameni“. Stalo se a nelze to odestát. Prostý cejch je vyražen, mediální a zkratkovitý přívlastek je pro masy nezvratný, jak vidno nejen v diskusních fórech.

Nejinak se to má s dalšími politiky. Jejich pestrý život, jejich konání a stovky rozhodnutí se v jeden jediný zásadní moment často mění v doživotní stigma. Označení, jehož se nedá jen tak zbavit. Ministr průmyslu Martin Kocourek (ODS), jenž dříve neměl většího škraloupu, se po jediné tiskové konferenci ztrapnil tak, že bude na věky věků tím, co „odklání majetek“ – dokonce i před svou exmanželkou. A třeba ministr školství Josef Dobeš (VV) zase mužem, jenž své vrchní ředitelce kabinetu psal seminárku a ještě jí dal macatou odměnu.

Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) si nedávno zadělal na doživotní stigma „přispěvatele na Vydrovy koně“, ministryni kultury Alenu Hanákovou (TOP 09) si budou občané pamatovat jen z trapné televizní debaty, kde tápala kolem restitucí. I kdyby se Kateřina Jacques (SZ) habilitovala v Heidelbergu z ochrany životního prostředí, bude napořád paní „biomasou“ a Stanislav Gross (ČSSD) vše myslel upřímně, ale pořízení bytu nevysvětlil, i když vše považoval za křišťálově čisté.

Místo cejchu máme YouTube

Možná by tato mediální „abreviace“ života politiků stála za nějakou seriózní médiologickou studii, kterak se z myriád zpráv, tříští a mediálních sdělení vytvoří k dotyčné osobě jediný převládající masový přívlastek. Cejch. Rozhoduje dopad média podle typu? Rozhoduje míra trapnosti dějinného aktu? Bulvarizace? Váha společenské neakceptovatelnosti politikova činu? Míra neobliby konkrétního člověka? Či styl předložené události a její zpracování?

Dnes se pojem stigma vztahuje spíše k hanbě samé než k jejímu tělesnému důkazuPodle sociologa Ervinga Goffmana, jenž napsal klasickou práci Stigma (1963), uvedli tento pojem v život Řekové s úmyslem označovat jím tělesné znaky určené k tomu, aby vyšlo najevo „cosi neobvyklého a špatného o morálním statusu označovaného. Tyto znaky se vyřezávaly či vpalovaly do těla a upozorňovaly, že jejich nositel je otrok, zločinec či zrádce – osoba pošpiněná, rituálně nečistá, jíž je radno se vyhýbat, a to zejména na veřejnosti... Dnes se tento termín běžně užívá ve svém původním doslovném významu, vztahuje se spíše k hanbě samé než k jejímu tělesnému důkazu.“ Dnes už zkrátka máme internet a YouTube.

Cvičně jsem si zkoušel sestavit seznam výrazných politiků a k nim padnoucích nálepek a stereotypních „labelů či etiket“, jak by asi řekli sociologové, které podle mého subjektivního odhadu u nich převládají; je to hra – nejde o žádný průzkum, kvantifikaci, ale jen drobný tip založený na zkušenostech, pročítání internetových diskusí či debat s lidmi. Výsledek se nemusí zakládat tak úplně na pravdě a skutečnosti, ale ani pomluvy to nejsou. Tu je index:

• Václav Klaus – Prezident a klimatolog, který krade pero a nezná špinavé peníze.
• Martin Kocourek – Ministr průmyslu odklánějící peníze i před svou exmanželkou.
• Marek Benda – Poslanec a plzeňský právník s podměrečnou rigorózní prací.
• Stanislav Gross – Premiér, který to myslí upřímně, ale ani neumí vysvětlit, kde vzal peníze na byt.
• Jiří Paroubek – Jyrka se sexy mozkem, jenž jako buldozer rozehnal CzechTek.
• Josef Dobeš – Nejlepší ministr školství, který opilý psal své šéfce kabinetu seminárku.
• Milan Jančík – Až příliš všehoschopný starosta Prahy 5, jenž rychlostudoval v Plzni.
• Jana Nagyová – Asistentka premiéra, jež opsala diplomku a za odměny „dře jako kůň“.
• Vít Bárta – Superguru z ABL, který šel do politiky pro veřejné zakázky – se štěnicemi.
• Jiří Čunek – Vsetínská kometa, jež vystěhovala Romy, sama brala dávky a čistila vřídky.
• Miroslav Kalousek – Politik, který se chtěl skámošit s komunisty a dělal kšefty na obraně.
• Mirek Topolánek – Chlap s gulama, jenž neudělá nic bez svého Dalíka a útočí na fotografy.
• Kristýna Kočí – Blonďatá bestie, která mluví jako dlaždič a spí s půlkou parlamentu.
• Alexandr Vondra – Neprůstřelný Saša, pod nímž vypukla milionová kauza ProMoPro.
• Kateřina Jacques – Zelená ekoložka, která v televizi netušila, kde se bere biomasa.
• Miroslav Macek – Milovník žen, jídla a knižního velkoobchodu, který zpolíčkoval Ratha.
• David Rath – Polygamní lékař a hejtman s luxusní kanceláří, jenž byl proplesknut.
• Daniela Kovářová – Ministerská dračice, která měla sex na gauči a píše erotické povídky.
• Pavel Němec – Spravedlivec, který se velmi skamarádil s katarským princem.
• Miloš Zeman – Bodrý mudrlant, jenž sype bonmoty, objímá stromy a pije becherovku.
• Vladimír Špidla – Ranní běžec se zmijovkou a archeolog slušné povahy, dle nějž tu zdroje jsou.
• Miloš Kužvart – Ministr životního prostředí a skoroeurokomisař, jenž byl „very optimistic“.
• Jiří Besser – Ministr kultury, co poslouchá Kabáty, bourá domy a má byt na Floridě.
• Petr Bendl – Exmanžel bohaté podnikatelky, který přispívá herci Vydrovi na koně.
• Václav Havel – Srdíčkový prezident-dramatik, ale také humanitární bombardér.

Pokračovat lze donekonečna, ale není to cílem této hry. Ač spousta zmíněného proběhla jinak, dementovat zjednodušenou verzi u obyvatelstva už prostě nejde. „Dementi je informace chladná, bez šťávy. Podráží nohy fantazii a vrací nás do šedivé reality. Dementi zabíjí historku, o které sice s jistotou nevíme, zda je pravdivá, ale která se nám líbí, vyvolává komentáře a nejrůznější dohady. Jen si vzpomeňte na rčení: Se non è vero, è ben trovato (Není-li to pravda, je to hezky vymyšlené!,“ píše Jean-Noël Kapferer v knize Fáma (1987).

Nechť si čtenáři doplní další jména i s jejich převažující charakteristikou. Jaký dějinný cejchovací doplněk asi dostane nynější premiér Petr Nečas (ODS), šéf protikorupční vlády rozpočtové odpovědnosti? Těšme se na inspirativní tipy.