© ISIFA
Bývalý hejtman Pardubického kraje Roman Línek tvrdí, že za neúspěch projektu nenese odpovědnost.

Pokud se do dubna 2012 nenajde ručitel za 150milionový dluh, Česko bude muset vracet třísetmilionovou eurodotaci.

Insolvence by nemusela přinést dostatečné prostředky na umoření vzniklého dluhuMělo to být centrum inovací a „trefpunkt“ byznysu s akademickou sférou. Nyní hrozí, že Česko bude muset vracet mnohasetmilionovou dotaci Evropské unie a možná zaplatí i pokutu. Důvod? Plán na vybudování technoparku ve Starých Čívicích u Pardubic nesplnil původní očekávání. Areál byl sice postaven, v současnosti si však není schopný vydělat ani na provozní náklady, natož na 150milionový dluh původním investorům. Pokud se urychleně nenajde řešení, technopark skončí v insolvenci, Česko si v Bruselu uřízne ostudu a možná zaplatí i pokutu za nesprávné využití evropských peněz.
Kraj, město, univerzita a společnost Free zone Pardubice, jež projekt iniciovaly, se k odpovědnosti za nepromyšlenou investici nehlásí. Zatímco první tři se schovávají za právní kličky, Jiří Kovář, předseda dozorčí rady společnosti TechnoPark Management a generální ředitel Free zone Pardubice tvrdí, že jde o kvalitní projekt, který však byl realizován v době hospodářské recese. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které prostřednictvím CzechInvestu rozhodovalo o přidělení peněz pro zmíněný projekt, se v záležitosti nijak neangažuje.
Technopark byl otevřen na konci roku 2008. Pořizovací cena dosáhla 443 milionů korun. Z toho 300 milionů poskytla EU, zbytek tvořilo financování od Raiffeisen Bank a společnosti Geosan. Vypůjčené peníze se měly splatit z nájmů. Firma Geosan později převzala pohledávku od banky a stále se snaží od provozovatele areálu – akciové společnosti TechnoPark Management – získat peníze zpět. Celkem požaduje 150 milionů korun. Insolvence se Geosan obává, protože by nemusela přinést dostatečné prostředky na umoření vzniklého dluhu.
A kdo je dlužníkem? Kvůli realizaci projektu vznikla komanditní společnost TechnoPark Pardubice, v níž drží podíl Pardubický kraj, Univerzita Pardubice a společnost Free Zone Pardubice, kterou reprezentuje podnikatel Kovář a v níž má 30 procent akcií pardubická radnice.
Od otevření areálu však TechnoPark Pardubice nebyl schopný z nájmů pokrýt ani provozní náklady. Každý den naskakuje úrok z nesplácené částky ve výši 30 tisíc korun. „Město Pardubice, kraj ani ministerstvo průmyslu a obchodu nečiní žádné kroky, aby vzniklou situaci vyřešily. Kdyby se za úvěr někdo zaručil, některé banky by byly připraveny projekt refinancovat,“ řekl ČESKÉ POZICI Daniel Mališ, právní zástupce Geosanu.
Pokud původní iniciátoři projektu nenaleznou způsob, jak zajistit garance pro splacení úvěru, technopark se rozprodá v dražbě. V takovém případě bude mít problém ministerstvo průmyslu a obchodu, které do Pardubic „poslalo“ 300milionovou eurodotaci. Evropské peníze jsou však vázané na garanci udržitelnost projektu po dobu pěti let, jinak se přidělené prostředky vrátí EU. Pětiletá lhůta vyprší v dubnu 2012.
Radní v Pardubicích se od ztrátového projektu distancovali. „Pokud bychom jej chtěli udržet, potřebovali bychom vyváženou pomoc také od Pardubického kraje a Univerzity Pardubice,“ uvedl letos v únoru Jiří Rozinka, náměstek pardubické primátorky. Bylo to přitom právě město Pardubice, které pro zmíněný areál poskytlo pozemek o rozloze deset tisíc metrů čtverečních za výhodných dvanáct milionů korun.
„Dnešní stav mě pochopitelně netěší, protože cílem kraje bylo 15procentním vstupem do komanditní společnosti podpořit šanci získat evropskou dotaci do středu pardubické průmyslové zóny a její pomocí vytvořit podmínky pro rozvoj inovací, lepší propojení vědy s průmyslovou praxí, start nových podnikatelů a výsledně posílit konkurenceschopnost našeho kraje,“ hájil na dotaz ČESKÉ POZICE původní nápad Roman Línek, náměstek hejtmana Pardubického kraje z KDU-ČSL, který stál u zrodu projektu. A vina za vzniklý dluh? „Vámi zmiňované dluhy nejsou výsledkem provozu TechnoParku, ale manažerského podcenění zajištění kofinancování evropské dotace při jeho výstavbě,“ vysvětloval Línek.
Vedle špatného zajištění spolufinancování považuje Línek za příčiny neúspěchu projektu silný vliv ekonomické krize, jež dopadla především na automobilový průmysl, který měl tvořit páteř zmíněného parku. To se však záhy ukázalo jako lichý kalkul. Rezervy vidí také u managementu technoparku při získávání nájemců.
Přestože je Línek zainteresovanými lidmi vnímán jako jeden z důležitých lidí při vybudování technoparku, ČESKÉ POZICI řekl: „O přidělení dotace jsem nerozhodoval a věřím, že jako u všech evropských projektů měli rozhodující slovo při výběru externí hodnotitelé a kvalita projektu, který v daném čase zaujal. Nicméně na tvorbě projektu jsem se já ani kraj nijak přímo nepodílel.“ Dodejme, že v té době Línek zastával funkci hejtmana Pardubického kraje.
Příjemce dotace z EU musí prokázat udržitelnost projektu po dobu alespoň pěti let od jejího přiznáníMinisterstvo průmyslu a obchodu se dostalo do nepříjemné pozice. Odpovídá sice za přidělení dotace, ale se spolufinancováním nemá nic společného. „Na základě pravidel pro podporu z evropských zdrojů musí příjemce dotace prokazovat udržitelnost projektu po dobu alespoň pěti let od přiznání dotace. Ukončení podnikatelské činnosti před uplynutím této doby by samozřejmě bylo porušením pravidla udržitelnosti. V takovém případě by s příjemcem dotace finanční úřad zahájil řízení o vrácení dotace,“ řekl ČESKÉ POZICI tiskový mluvčí ministerstva Pavel Vlček s tím, že se resort nemůže zaručit za dluh soukromé společnosti. Není pro to opora v zákonech.