Docela rozpačitě vypadá boj s korupcí v podání resortu spravedlnosti. Jedním z jeho podstatných bodů mělo být rozkrývání vlastníků firem, které se ucházejí o veřejné zakázky. Tuto problematiku měl vyřešit zákon o zvýšení transparentnosti akciových společností. Jenže záměr dopátrat se skutečného vlastníka „akciovek“, zůstal v půli cesty – z předlohy připravené úřadem ministra Jiřího Pospíšila se pasáž, jež obsahovala povinnost majitelů firem vystoupit z anonymity, vytratila. Zůstala jen přeměna kritizovaných akcií na majitele.
O potřebě rozkrývání vlastnictví v akciových společnostech se začalo hovořit již při schvalování novely zákona o veřejných zakázkách v loňském roce. Tehdy ale převážil názor, že by tato záležitost měla být upravena obecněji, nejen ve vztahu k veřejným soutěžím. Ani jeden ze zmíněných „protikorupčních“ bodů se tedy nakonec do novely nedostal.
Zátěž bez efektu
Senát v novele zákona o veřejných zakázkách dokonce navrhoval zavedení povinnosti firem svlékat se do naha. Šlo o to, že vítězové tendrů by rozkrývali svoji vlastnickou strukturu včetně anonymních akcionářů, tichých společníků nebo osob, které se podílejí na zisku společnosti, aniž v ní figurují.
Právník Daniel Weinhold, který stál v čele expertní skupiny Platforma pro transparentní veřejné zakázky a podílel se na přípravě novely, tvrdil, že kdyby byl tento senátní návrh přijat tak, jak byl špatně napsán, znamenalo by to enormní administrativu pro dodavatele i zadavatele, ovšem bez protikorupčního efektu.
Zatím jen slib
Na jednání rady Platformy pro transparentní veřejné zakázky, které se konalo 13. ledna a zúčastnili se jej i zástupci ministerstva spravedlnosti, zaznělo, že zákon o zvýšení transparentnosti akciových společností by měl vstoupit v platnost do konce letošního roku. Zástupce Pospíšilova resortu konstatoval, že do chystané úpravy bude zakomponována jak část týkající se zrušení akcií na majitele, tak povinnost akciových společností zveřejňovat své vlastníky. Pravidla se měla týkat všech firem, které vstupují do transakcí s veřejnou sférou. V tomto duchu připravilo ministerstvo návrh, který poslalo do připomínkového řízení.
Začátkem dubna odeslal ministr Pospíšil předlohu do vlády. Pro společnosti s listinnými akciemi na majitele zákon stanovuje povinnost zvolit si mezi různými formami jejich transformace:
- buď změnou na akcie na jméno,
- nebo takzvanou imobilizací (čili fyzickou úschovou v bance, kde bude veden účet na akcionáře),
- případně zaknihováním u centrálního depozitáře.
V případě podezření z porušení zákona bude mít uschovatel imobilizovaných cenných papírů povinnost předávat informace orgánům činným v trestním řízení.
V připomínkovém řízení se ukázalo, že obecné řešení připravené resortem spravedlnosti nejspíš neobstojíAle druhá část zákona stanovující povinnost odkrývat skutečné vlastníky akciových společností? Ta se v mezidobí od připomínkového řízení do zaslání návrhu vládě z úpravy vytratila. Ministerstvo spravedlnosti zdůvodňuje její vypuštění tím, že dostalo k této pasáži množství připomínek.
„Názory jednotlivých subjektů jsou velmi různorodé. Ukázalo se, že námi připravené obecné řešení nejspíš neobstojí,“ vysvětlila Petra Hrubá, mluvčí ministerstva spravedlnosti. Doplnila, že úpravu je nutné navázat i na další právní předpisy, především zákon o veřejných zakázkách. Navíc prý předloha ve znění, v jakém byla připravena, nepostihuje některé vztahy, které by měla, například poskytování dotací.
„Obecné navrhované řešení může dopadat do velmi širokého množství vztahů. V tak krátké době nejsme schopni do detailu postihnout, jaké všechny důsledky by tak široký dopad zákona mohl způsobit,“ tvrdí Hrubá. Ministerstvo spravedlnosti proto kvůli obavám, aby diskuse neprodloužila projednávání celého zákona, pasáž o rozkývání vlastnictví z návrhu vyňalo.
Finance souhlasí
Objevily se spekulace, že se zmiňovanou pasáží mělo problém ministerstvo financí. Jenže úřad ministra Miroslava Kalouska tyto úvahy popírá. „Ministerstvo financí nebylo proti těmto návrhům v zákoně o transparenci, ani nepožadovalo jejich vypuštění. Naopak jsme podstatu tohoto návrhu podporovali. Uplatnili jsme pouze technické připomínky, které nebyly označeny jako zásadní,“ říká mluvčí Radek Ležatka.
Pasáž o zrušení akcií na majitele postihne jen méně chytré a méně šikovné „darebáky“Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že pracuje na nové úpravě týkající se zveřejňování vlastníků akciových společností. Ale představa, kdy se jí dočkáme, je hodně mlhavá. „V současnosti se zatím první teze nové úpravy diskutují,“ říká Hrubá. Poté se interně dohodnuté teze projednají s dalšími resorty, tedy pro místní rozvoj a financí, a teprve poté prý bude možné určit, kdy půjde návrh do vlády.
I když je zrušení listinných akcií na majitele dle odborníků „krok správným směrem“, problém s odkrýváním skutečných vlastníků akciových společností neřeší komplexně. „Dotkne se totiž jen českých firem,“ tvrdí právník Daniel Weinhold. Úředník či politik, pokud bude chtít zůstat v anonymitě, si založí firmu třeba na Kajmanských ostrovech. Protože nebude mít české akcie, zrušení listinných akcií na majitele se jí nebude týkat. Pasáž v zákoně tak postihne jen méně chytré a méně šikovné „darebáky“.
Alespoň nějaké plusové body
Ministerstvo spravedlnosti se vydalo cestou nejmenšího odporu. K první části návrhu zákona, která ruší listinné akcie na majitele, nedostalo tolik připomínek, a pustilo ji tedy do vlády. Druhá část je složitější a bylo k ní více výhrad, proto ji z návrhu vypreparovalo.
Pro ministra Pospíšila je to jistě schůdnější metoda, než vypořádat připomínky a předložit vládě zákon kompletní, byť o něco později. Jeho úřad tím získá plusové body za boj proti korupci a může tvrdit: udělali jsme alespoň něco. Riziko, že dokončení vypuštěné pasáže se protáhne do neurčita, však nikdo neřeší.
Postihovat nějakým způsobem anonymní vlastnictví je celosvětovým trendem. Česká republika zatím v tomto ohledu vyniká jen ve slibech a proklamacích.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.