Kolaps registru vozidel: Jestli ani tohle není na odstoupení ministra...

O neúspěšném spuštění nového centrálního registru vozidel (CRV) už se toho hodně napsalo. Spolupracovník ČESKÉ POZICE Vladimír Meier se zamýšlí nad tím, jestli opravdu musel nastat kolaps a co z toho plyne.

Původní registr vozidel se kromě toho, že fungoval, lišil od nového ještě v dalších směrech. Data v něm byla uložena lokálně, v místech bývalých okresních měst, a s centrálou se v případě potřeby komunikovalo prostřednictvím sítě ministerstva vnitra. Uživatelé měli k dispozici jednoduché terminály, které se ovládaly hlavně klávesami F1 až F12. Z dnešního hlediska jde sice o primitivní technologii, nicméně všechno běhalo velmi rychle, právě proto, že se pracovalo s lokálními daty, a ne se vzdálenou centrálou. Ovládání bylo jednoduché a vyzkoušené.

Nový registr je běžný internetový informační systém, pracuje s normálním prohlížečem a myší a všechna data jsou uložena na centrálním serveru. To při správném provedení také není žádný problém, IT firmy takové věci chrlí na běžícím pásu. Při vývoji nového registru ovšem nastala řada pochybení, která svědčí o tom, že účastníci projektu nikdy nic podobného nedělali a dopustili se řady školáckých chyb, jež byly pro tuto důležitou aplikaci fatální.

Selhání ministerstva

Pomineme zde otázku samotného výběru firmy ATS Telcom jako dodavatele, i když jde samozřejmě o prvotní příčinu všech problémů. Soustředíme se na to, co následovalo.

Registr vozidel je na dnešní dobu relativně jednoduchá aplikace – musí umět ukládat data, vyhledat je a podle zásahů uživatele měnit. Kromě toho se musí umět napojit na evropský EUCARIS (European Car Registration and Information System). V tomto projektu bylo tedy nutné vyřešit tyto základní úlohy:

• Definovat základní požadavky na funkci, zatížitelnost, rychlost a robustnost celého systému. Ze zkušeností uživatelů je vidět, že se to nestalo ani v jednom z bodů:

1. Ještě krátce před spuštěním postrádala aplikace některé funkce a dodavatel o nich ani nevěděl. Nefungovalo například hledání podle VIN (identifikační číslo vozidla), ještě dnes nefunguje hledání podle rodného čísla.
2. Registr padl krátce po spuštění, nesnesl plné zatížení, i když muselo být v požadavcích uvedeno.
3. Podle vyjádření náměstka ministra Miroslava Drobného bylo nutné narychlo přesunout aplikaci na jiný hardware, protože komunikace mezi servery zkolabovala. To by se u korektně navrženého systému nemohlo stát, příslušné postupy jsou už dávno známé a běžně používané.
4. Dodavatelská firma podle vlastních slov až dlouho po spuštění registru prováděla indexaci databáze. To svědčí o hrubém zanedbání buď při definici požadavků, nebo při implementaci databáze. Databázový index je nutno vytvořit zvlášť pro každý typ dotazu, při neindexovaných dotazech se musí pokaždé pročíst celá databáze, což aplikaci samozřejmě výrazně zpomaluje. Absence indexu znamená, že se s nějakým typem dotazu vůbec nepočítalo.

• Ukládání dat. Na to musí být databázový systém, který je schopen uspokojit (s bezpečnou rezervou) nároky na paralelní čtení a psaní dat a je jištěn proti výpadku. Navzdory vyjádření ministra Pavla Dobeše přitom nejde o žádné „obrovské množství dat“ – 500 gigabajtů se dnes vejde do kapsy u košile a pro moderní databázový systém je to – opět při správném navržení – hračka.
• Komunikace mezi jednotlivými moduly. Ta je zřejmě na bázi internetu zakódovaná pomocí takzvané virtuální privátní sítě (VPN), aby do ní neměl přístup nikdo zvenčí. Pracoviště registru mají splňovat základní parametry na hardware, software a síťové napojení, které by mělo být dimenzováno tak, aby odezva systému byla dostatečně rychlá. Přitom je jasné, že starý systém tuto výhodu měl, používal soukromou síť ministerstva vnitra, data nebyla daleko a nebyla centrálně sdílená, takže nároky byly mnohem nižší. Na druhou stranu šlo o 20 roků starou aplikaci a za tu dobu technologie poněkud pokročila, takže opět při správném dimenzování by neměl být problém zajistit rychlou odezvu.
• Uživatelské rozhraní. Mělo by být intuitivní, jednoduché, a jelikož jde o novou verzi dosavadního systému, mělo by z něj logicky vycházet a moderní formou nabízet stejné i nové funkce. Z popisu kontroly ministra na Jarově 12. července 2012 to ale spíš vypadá na to, že úřednice se ani po zaškolení v novém rozhraní nevyznají a že je potřeba, aby jim programátor vysvětlil, jak se věci mají dělat – typický symptom špatně navrženého rozhraní.
  Kromě toho se ovládání programu zdá být složitější než u starého registru, ke stejným úkonům je potřeba víc uživatelských akcí, například formát se musí nastavovat před každým tiskem, což značí typické začátečnické chyby v návrhu.
• Z požadavků na parametry nových klientských stanic je vidět, že se počítalo s využitím dosavadních starých tiskáren, připojených paralelním portem. To je až neuvěřitelně šetrné řešení, spíš bychom čekali požadavek na nové tiskárny. Tento chvályhodný krok ovšem také nevyšel, převody z paralelního na USB port nebo jejich ovladače zřejmě nebyly dostatečně vyzkoušené, takže se objevily masové problémy s tiskárnami.
• Testování a zkušební provoz. Tady ani nevím, co bych napsal, je evidentní, že k němu nedošlo ani v nejnutnější míře.
• Školení uživatelů. Ministerstvo informovalo na tiskové konferenci 27. června 2012: „Školení koncových uživatelů ORP (obce s rozšířenou působností – pozn. red.) probíhá na různých místech České republiky zhruba od poloviny června 2012 a pravidelné školení na novou aplikaci bude zajištěno i nadále v souvislosti s budoucím vývojem CRV a dalšími požadavky praxe.“ Přitom školením prošla asi třetina uživatelů, ostatní dostali CD se 450stránkovým manuálem, který je podle vyjádření jednoho z nich „velmi obecný“. Takže ještě dva týdny před ostrým startem nevěděli uživatelé o novém systému nic. Vlastně se ani nelze divit, protože podle jiného vyjádření ministerstva dopravy z 1. června 2012: „V současné době provádí dodavatelská firma ATS-TELCOM Praha, a. s., ve spolupráci s ministerstvem dopravy a ministerstvem vnitra dokončovací vývojové práce a průběžné testování a ladění aplikace.“ Měsíc před spuštěním se ještě vyvíjí, to už tedy bylo jasné, že nastane kolaps.
• Napojení na EUCARIS je podrobně popsané v Rozhodnutí rady 2008/616/SVV. O tom zatím nebyla řeč, na řešení případných problémů je ještě dost času.

Každému kompetentnímu pracovníkovi v IT, který si přečte předcházející body, musejí vstávat hrůzou vlasy na hlavě. Dodavatelská firma porušila snad všechny zásady vývoje IT systémů a nikomu na ministerstvu to zřejmě nebylo divné. Ministerstvo dopravy naprosto selhalo ve své funkci projektové kontroly, dokonce ani neověřilo protokoly dodavatele o testování registru, jen jim slepě věřilo. Kolaps byl už dlouho předem naprogramovaný a nezbývá než ocenit, že časopis Týden měl tyto informace už koncem května, a ptát se, kteří vysocí státní úředníci před ním varovali, a hlavně koho?

Ale abychom nepranýřovali jen dodavatelskou firmu, jsou tu ještě další zvláštní okolnosti. Některé problémy jsou zřejmě způsobené chybnými daty, respektive odlišnými daty v lokální okresní databázi a v pražské centrále. Dne 25. června 2012 zadalo ministerstvo dopravy Zakázku bez předchozího uveřejnění (JŘBU) na „Zajištění podpory provozu Centrálního registru vozidel“. V ní je jako důvod zadání bez předchozího uveřejnění mimo jiné uvedeno:

„V průběhu realizace systému však nastaly následující okolnosti, jejichž následkem bylo nutné využít JŘBU: ...V návaznosti na zpracovanou analýzu dat bylo zjištěno, že cca 800 000 záznamů není možné převést do databáze nového systému CRV. Stávající registr vozidel je veden obecními úřady obcí na lokálních úložištích dat a na jednom centrálním úložišti dat. Po spojení dat uložených na obou úložištích se ukázalo, že existují neočekávaně velké rozdíly v datech. Dokud nedošlo ke spojení dat na jedno úložiště, nebylo možné tuto velmi vysokou chybovost dat objektivně zjistit. Nový informační systém bude pracovat pouze s jedním úložištěm dat, a proto bylo nutné stávající data před jejich převedením do nového registru opravit, stávající stav byl překážkou provozu nového registru.“

V návaznosti na zpracovanou analýzu dat bylo zjištěno, že zhruba 800 000 záznamů není možné převést do databáze nového systému centrální registrace vozidelZ toho sice není jasné, jestli tato data už jsou opravená (proč by se o tom pak psalo v odůvodnění zakázky na období od 1. července 2012 do 31. března 2013), nebo ne (proč tam pak stojí „bylo nutné opravit“), ale je to docela velký problém. Jestli je z celkového množství 14,5 milionu záznamů 800 000 chybných, tedy jsou v nich rozdíly mezi původní lokální a centrální databází, musejí se všechny opravit nebo aspoň zkontrolovat. Jestli se na to přišlo opravdu až v průběhu projektu, je to nečekaná komplikace a může být příčinou některých problémů, o nichž se hodně psalo, například že systém zobrazuje chybná nebo jiná data.

Ovšem je tu ještě dokument „Oznámení o změně v projektu / ukončení projektu“, podepsaný šéfem informatiky Ivo Rosypalem, který ministerstvo dopravy zhotovilo 19. října 2010. V něm se mění obsah projektu „Elektronizace výkonu agend inspekce a dozoru v oblasti dopravy - projekt 221“, zřejmě v souvislosti s výměnou ministra Gustáva Slamečky za Víta Bártu, takovým způsobem, že místo realizace spisové služby se do něj vkládá implementace CRSV, tedy centrálního registru silničních vozidel. O tomto dokumentu bude ještě řeč, ale na tomto místě si všimneme následujícího odstavce: