Mohu s klidným svědomím říct, že je po mně čisto

Z jednoduchého nápadu na recyklaci papíru se u Telče zrodila úspěšná firma, která dokazuje, že i z odpadu lze vyrobit luxusní produkt.

Special report
Jan Brabec | 02.03.2013

V rámci disciplíny „recyklace odpadu“ měl vlastně Dušan Tripal z Třeštic u Telče úplně jednoduchý nápad. A byť jeho podnikatelský záměr vypadá jako nějaká marginálie či bizarní výstřelek zapáleného ekologa, kterým nikdo nezbohatne, opak je pravdou. I v současném podnikatelském světě plném nároků na ty nejmodernější technologie a lítého konkurenčního boje se obešel bez stovky zaměstnanců i kdovíjak sofistikovaného strojového parku – stačily mu obyčejné auto a nůžky. Minimálně na počátku.

Úspěšnou živnost totiž Dušan Tripal založil na využití nepotřebného odpadu, jako jsou papírové krabice či kartonové proložky. Bývalý učitel dokazuje, že právě takové „odpadky“ se dají po zpracování klidně znovu použít jako vcelku luxusní výrobek či žádaná potřeba, a to v úplně stejném oboru zvaném obalová technika. A nejen to. Z „odpadu odpadů“ dělá i další zajímavé věci – třeba lisované papírové brikety.

Za realizaci nápadu a inovativní přístup byl Dušan Tripal několikanásobně oceněn jako Živnostník roku Kraje Vysočina a získal titul Byznys RebelTripalova rodinná firma Tripet si právě v oblasti nového upotřebení vyhozených papírových obalů a unikátní produkce briket vede velice úspěšně. Za realizaci svého nápadu a inovativní přístup k předmětu svého podnikání byl totiž několikanásobně oceněn prestižním titulem Živnostník roku Kraje Vysočina a získal titul Byznys Rebel. Celkem pravidelně dosahuje ročního obratu kolem pěti milionů korun, což je na pouhé odpadky vcelku slušná suma. A navíc zažil v rámci svého podnikání i pozoruhodné životní dobrodružství.

Od rolníků k učitelům...

„K tomu, aby se člověk dobře uživil, nepotřebuje kdovíjaký byznys. Prostě pořád platí, že všechno včetně peněz leží člověku doslova před nosem, a s nadsázkou takřka na ulici. Stačí být všímavý a neopovrhovat obyčejnou a zdánlivě neatraktivní prací. Nemusím přece podnikat s kdovíjak vysokým úvěrem a být stále ve stresu či bitý ambiciózní laťkou hypotetických miliard. Můžu přece v klidu dělat, co mě baví, dobře živit sám sebe a svoji rodinu, a být tak svým, na nikom nezávislým pánem. A nakonec mít i dobrý pocit, že jsem k nějakému obecnějšímu užitku: recyklací odpadu šetřím nejen energii, ale dávám práci sousedům,“ popisuje svůj podnikatelský postoj padesátiletý Dušan Tripal.

„Všechno včetně peněz leží člověku doslova před nosem, a s nadsázkou takřka na ulici. Stačí být všímavý a neopovrhovat obyčejnou a zdánlivě neatraktivní prací.“Aby k takovému postoji došel, musel projít zajímavými životními peripetiemi. Jako člověk, který pochází z chudého venkova, má prý přirozeně v krvi šetřivost a smysl pro důslednou realizaci nápadu či myšlenky. Právě to je jeho vlastní gró, bez kterého by „svých“ pěti milionů asi jen těžko dosáhnul: „Na venkově to nikdy jinak nechodilo. Prostě tvrdé palice a mravenčí úmorná práce od nevidím do nevidím.“

Jenomže Dušan Tripal se narodil už do trochu jiné doby a s nějakou jednoznačnou tradiční venkovskou idylou byl nadlouho konec: po dramatickém zániku soukromých zemědělců opanovalo venkov socialistické hospodaření. A to se dotklo i rodiny Tripalů: prarodiče byli donuceni vstoupit do socialistického JZD a rodiče se nakonec uplatnili už v úplně jiném oboru – jako venkovští učitelé. Rolnická rodinná tradice Tripalů tak vlastně úplně zanikla.

Podle podnikatele ale měla i taková životní zkušenost svoji váhu. „Snažili jsme se žít maximálně nenápadně a moc na sebe neupozorňovat. To, co se dělo s kulaky v padesátých letech, si na venkově každý moc dobře pamatoval,“ líčí Dušan Tripal, jak se jako obyčejní lidé na komunisty zglajchšaltovaném venkově pod takovým tlakem povětšinou zařídili.

... a od školní tabule do Kosteleckých uzenin

Rodina Tripalů tak může sloužit jako modelový příklad tehdejší doby: aby rodiče mohli vykonávat své kantorské povolání, vstoupili do komunistické strany, Dušan Tripal chodil do Pionýra a později i do SSM. „Tak to prostě tehdy chodilo. Byli jsme úplně obyčejnými lidmi, žádní velcí intelektuálové,“ říká dnes podnikatel.

Z polorozpadlé stodoly v třešticích vybudoval Dušan Tripal nový výrobní prostor.

Přesto si prý už jako kluk našel skulinky, jak si užívat tehdejšího života po svém: četl náruživě knihy a prý „zhltnul“, co se tehdy na venkově dalo sehnat. Od Mayovek až po Jiráska, Remarqua a Batličku či milovaného Haška a Steinbecka. Později také hrál coby kytarista dechovky v místní kapele. Zároveň prý ale jako člen SSM provozoval v osmdesátých letech místní klub a jeho prostřednictvím organizoval nejen různé zábavy či fotbalové turnaje, ale také pro sousedy zájezdy za kulturou, jako bylo třeba Labutí jezero v brněnském divadle či na tehdejší poměry hotová novinka – pro svoji divokost pro venkovské mládence tak přitažlivé koncerty metalových kapel, jako byla třeba skupina Törr. „Zkrátka žádné velké výstřelky, přes týden práce a o víkendu nějaké to pivko a slečny na zábavě,“ říká Dušan Tripal.

Jinak měl jako kluk jeden velký sen: toužil stát se lesním hospodářem či myslivcem, ale kvůli rodičům vyhozeným po roce 1968 ze strany se mu přání nesplnilo. Přesto ho po vystudování gymnázia osud zavál na ČVUT do Prahy, kde vystudoval strojní fakultu, obor ekonomika a řízení strojírenského průmyslu. V roce 1986 si pak zvolil kariéru venkovského učitele na strojním učilišti v maloměstských Dačicích, kde se později stal i jakýmsi manažerem školy.

Zobrazit diskusi
Reakcí:1

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Buzerace FÚ Telč

To je ten případ jak synáček ředitele FÚ Telč chce převzít jeho firmu tak se ho snaží přes tatínka zlikvidovat?

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/21241100010012...

 

Buďto na inkriminovaném FÚ žijí ještě v roce 1920 když úřednice se ptá k čemu potřebuje k podnikání mobil:

http://tripet.cz/index.php?pge=kontrola

nebo jde o zcela záměrnou formu likvidace poctivého podnikatele.

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah