Architektonické šílenství ve smogem zešedlé Dubaji

Reportáž z katapultáže na vrch nejvyšší stavby, kterou kdy člověk zbudoval. Měří neskutečných 828 metrů. Jaký to má smysl?

Special report
Martin Rychlík | 28.08.2011

Člověku se podlomí kolena, když stojí pod stříbrnou, sluncem rozsvícenou věží, která jakoby nevypadla z Pohádek tisíce a jedné noci, ale spíše z Endeho Příběhu, který nikdy neskončí. Není to ovšem věž ze slonoviny; vypadá jako vytepaná z jednoho kusu stříbra. Burdž Chalífa. Od loňského 4. ledna nejvyšší budova, jakou kdy člověk zbudoval. Oficiálně má 828 metrů neboli 2717 stop, tedy 2717 lidských chodidel postavených na výšku... Obrovská.

Ač ji člověk zná z obrázků, stát na vlastní kůži pod Burdž Chalífa vás stejně zasáhneDubajský div můžete stokrát vidět na fotkách, v televizi a na internetu, ale stát pod rekordní raketou o výši poloviny Sněžky vás stejně zasáhne. Podobně se museli cítit poutníci starověku, když došli k Cheopsově pyramidě v Egyptě, jež byla až do roku 1311 nejvyšší stavbou světa. Tehdy Angličané postavili Lincoln Cathedral vysokou 160 metrů, jež egyptský zázrak překonala o patnáct metrů.

Ztrácí snad teď naopak Západ sílu budovat věci, které člověka přesahují a posouvají jej dále?

Nad největším megamarketem

„Ještě ne. Přijďte prosím až za půl hodiny,“ odpírá nám vstup na nebesa daleko vonící Arab. Tak nějak musel vypadat Ježíš – charismatický, s chytrýma očima, se vzorně zastřiženými vousy a v bílém rouchu. Do nebe nás vezme až za chvíli. Ostraha jedné z největších atrakcí, jež soudobá Dubaj má, dobře ví, co dělá. Na vyhlídku At The Top, která je nejvyšší otevřenou rozhlednou světa, se totiž jezdí přesně na čas. Na „místence“ do oblak máme čas 18:30 – dobu, kdy nad písečným městem luxusu zapadne slunce.

Cena? V internetovém předprodeji stojí lístek přijatelných sto dirhamů (asi 500 korun), kdežto přímo na místě je přirážka čtyřnásobná. Čtyři sta dirhamů však nejsou pro četné postávající Rusy, Japonce, Číňany i Araby „darda“, takže fronta je tu slušná.

Poté, co arabský „Ježíš“, dočasně odepřel českým zvědavcům výjezd do oblak, zbývá trochu času na první obhlídku okolí. Hned vedle vstupu – před gigantickým monstrmarketem The Dubai Mall, rozlohou největším „mallem“ na světě s 1200 obchody – je umělé Chalífovo jezírko, pod jehož hladinou se skrývá největší noční trhák...

Kolem se míhají desítky žen zahalené v černých nikábech, vedle nichž chodí nagelovaní Arabové s rolexkami na rukou. Svět pevných tradic, svět luxusu a svět podivuhodností.

Konečně nastal čas vstoupit do útrob divu. Dlouhými eskalátory se blížíme k patě věže, jež se měla jmenovat Burdž Dubaj, ale vděk k prezidentu Spojených arabských emirátů, k Chalífovi bin Zajíd Al-Nahijanovi, jenž v době finanční krize přispěl k dostavbě domu za neskutečných 25 miliard korun, vedl k jeho loajálnějšímu přejmenování.

Katapult do nebe. Rychlost 64 km/h

Cesta nejrychlejším výtahem světa! Maně vzpomenu na svou katapultáž v Jokohamě, kde se ještě přede dvěma lety v tamní Randomaku Tawá (čili Landmark Tower) pyšnili druhým nejrychlejším „erevátorem“ planety, jak říkají Japonci. Sviští si rychlostí 45 km/h, ale ještě hbitější je výtah na Tchaj-wanu v budově Tchaj-pej 101 o výši 509 metrů, jezdí rychlostí 60,6 kilometrů v hodině.

Nejvyšší budovy světa

  1. Burdž Dubaj, Dubaj/Spojené arabské emiráty – 828 metrů (od 2010)
  2. CN Tower, Toronto/Kanada – 553 m (od 1975)
  3. Tchaj-pej 101, Tchaj-pej/Tchaj-wan – 509 m (od 2004)
  4. Světové finanční středisko, Šanghaj/Čína – 492 (od 2008)
  5. Věže Petronas, Kuala Lumpur/Malajsie – 452 m (od 1998)

Dubajská zdviž je ještě o 3,4 km/h rychlejší, což pro lepší představu dává osmnáct vyjetých metrů za vteřinu; jakoby Pražák vyjel až na vrchol paneláku za jedinou sekundu. Začíná modrá diskotéka. Výtah potemní, rozsvítí se modré LEDky a za zvuků chill-outové hudby míříme vzhůru. 10, 20, 30, 40... 90, 100, 110, 122, 124. Konečná, vystupovat.

Ve 124. patře a ve výšce 452 metrů doslova nad mořem je vyhlídka At The Top, dvě patra pod ní pak restaurace At.mosphere. Celkem má Burdž Chalífa 160 podlaží, přičemž v tom 158. se rozkládá mešita. A je tak vysoko, že muslimové obývající nejvyšší budovu světa musejí během ramadánu čekat na západ slunce o chvilku déle, aby mohli přerušit svůj každodenní půst.

Nejvyšší dubajský duchovní Muhammad Kubajsí uvedl, že obyvatelé Chalífovy věže, kteří obývají vyšší než 80. patro, musejí počítat s dvouminutovým zpožděním pro přerušení půstu. Ten začíná s rozbřeskem a končí s viditelným západem slunce. „O tři minuty delší mají půst obyvatelé od 150. patra výše,“ zdůraznil Kubajsí dle agentury ČTK před pár týdny. Pro úplně staromilské věřící je k cestě na vrchol stříbřité hory k užití i 2909 schodů.

Zobrazit diskusi
Reakcí:2

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Nabadá mne jedna taková nepříjemná otázka:

Jak dlouho je takovýto mrakodrap schopen fungovat bez externího zdroje energie...? (tzn. jak moc je citlivý na plně fungující hi-tech civilizaci)

kde stavet mrakodrapy?

ztraci zapad svuj drive?

mozna, ale nemusi to spolu souviset

otazka muze znita take:

"kde jsou vyskove stavby jedine bezpecne pred arabskymi teroristy?"

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah