reklama

view counter

Kapitola 4. Spermobanka geniality

Po diskreditaci eugeniky trvalo bezmála půl století, než znovu vyplavala na povrch pod pseudonymem „genetické inženýrství“.

Soumrak bílého muže
Benjamin Kuras | 17.12.2010
Americký psycholog Abraham Harold Maslow (1908–1970) studoval prvky chování, které jsou společné mimořádně úspěšným lidem.

Eugenika měla od začátku jeden velký problém. Nikoli ten, že by genetické rozdíly mezi jednotlivci a skupinami neexistovaly a nedaly se dokumentovat, ale kdo má rozhodovat, kteří jednotlivci či skupiny patří do kategorie správné a kteří do vadné. Takové rozhodování končívá vražděním. A jeho obětí se může stát kdekdo – podle potřeby nebo rozmaru rozhodujících. Prostě proto, že jakmile se vytvoří i jen teoretická příležitost beztrestně rozhodovat o životě či smrti druhých, vykonavatelských funkcí se dříve, či později nevyhnutelně ujmou vrazi a lupiči. Nebo se jimi takoví lidé svou samotnou mocí stanou. Stačí k tomu potlačit a ze svého chování vyloučit některé vrozené lidské emoce, jako je soucit a svědomí. Třeba slavným Hitlerovým citátem, že „svědomí je židovský výmysl“ nebo označením určitých skupin lidí za „chamraď“ nebo „podlidi“.

Společné myšlení

Jinak řečeno, rozhodování o vadnosti genů se přirozeně ujímají lidé s vadnými memy. Mem je v psychologii tím, čím gen v biologii. Je odvozený od latinského slova memoria, tedy jakási „buňka“ paměti. Též se mu říká „psychologický virus“. Tedy nakažlivý nosič určité myšlenky, který se přenáší z osoby na osobu, vertikálně od rodičů i horizontálně od současníků. Jakmile napadne dostatečně velkou skupinu lidí, stane se společnou charakteristikou myšlení, pro tuto skupinu typickou. Nepotřebuje k tomu racionálno ani logiku. Ty mohou být naopak někdy překážkou. Lidé se rádi nechávají ovládat nelogičnem a iracionálnem.

reklama

view counter

Někdejší fanda eugeniky G. B. Shaw později zřejmě přešel z teorie genů na teorii memů, soudě podle hodně citované konverzace, v níž mu jedna krásná eugenička navrhla, aby spolu měli dítě.

„Zdědí moji krásu a váš intelekt,“ vysvětlila mu.

„No jo,“ odpověděl G. B., „ale co kdyby zdědilo moji krásu a váš intelekt?“

Genetická nadřazenost

Takovým vadným memem, který za druhé světové války napadl spoustu Evropanů, třeba bylo, že Čech je geneticky podřazen Němci, ale nadřazen Polákovi. Ten je zase nadřazen Rusovi, zatímco Slovák je nadřazen všem třem. Nebo že Srb je geneticky podřazen nejen Chorvatovi, ale i bosenskému muslimovi. A těm všem je podřazena židovská chamraď, kterou do té doby většina eugeniků kladla na vyšší intelektuálně genetické stupínky bílého muže.

Hitler ji přeřadil do kategorie podlidské, protože ji bylo oč okrást. Její oloupení mu už v polovině třicátých let radil Goering jako nejsnadnější metodu uhrazení státního rozpočtového deficitu hrozícího ekonomickým kolapsem. Díky této loupeži mohlo Německo dozbrojit k zahájení války.

Výsledek experimentu, čili míra geniality více než dvou set zkumavkových potomků, není znám

Po 30 či kolika milionech zmasakrovaných bílých mužů a žen v polovině 20. století a výsledné diskreditaci eugeniky trvalo bezmála půl století, než znovu vyplavala na povrch pod pseudonymem „genetické inženýrství“. Američtí psychologové, jako byl Abraham Maslow, studovali prvky chování, které jsou společné mimořádně úspěšným lidem, a jak by se z nich daly vypracovat metody k úspěchu. Podnikatel a amatérský eugenik Robert Klark Graham však rovnou založil spermobanku geniality, do níž přispělo i několik laureátů Nobelovy ceny. Výsledek experimentu, čili míra geniality jejich více než dvou set „zkumavkových“ potomků, není znám. Asi patnáct let probíhající experiment skončil po 20 letech v roce 1999 několik let po jeho smrti. A životní dráhu mladých géniů už nikdo vědecky nesledoval.

Inspirace experimentem

Experiment však inspiroval spisovatele a dramatika Iru Levina k napínavému románu a později nepříliš povedenému filmu Hoši z Brazílie. V něm nacistický lékař, kterého hrál Gregory Peck, v brazilské pralesní laboratoři vypěstovává z Hitlerových genů dokonalé a identické klony. A lovec nacistů ztělesněný Lawrencem Olivierem se po nich po celém světě pídí.

Do toho vstoupil anglický psycholog Richard Lynn žebříčkem průměrného IQ. V něm mu studiem osmi set tisíc osob vyšlo toto pořadí: východoasijci 105, běloši 99, lidé z jihovýchodní Asie 87, z Blízkého východu 84, černoši 67, aboriginci 62 a pygmejové 54. Čest bělochů mu zachránili aškenázští Židé, kteří v anglosaských zemích vystoupili až na 115, ale v Izraeli spadli o stupínek níž. Z toho vznikl izraelský vtip, že Žid, který emigruje z anglosaské země do Izraele, musí být mimořádně hloupý. 

Zobrazit diskusi
Reakcí:0

Oblíbený obsah

view counter