Úspěch českého vědce: Objev, který může pomoci při léčbě rakoviny prsu

Ještě dříve, než získal doktorát, publikoval Michal Zimmermann nález genu Rif1 v prestižním časopisu Science.

SciTech
Martin Rychlík | 19.02.2013
„Naše pokusy naznačují, že mutace genu Rif1 může genetické změny způsobující chybnou opravu poškození DNA v podstatě ,vyrušit‘,“ říká Michal Zimmermann.

Jméno Rockefeller je synonymem bohatství, ale i mecenášství. Před více než sto lety založil John D. Rockefeller v New Yorku lékařský výzkumný institut, který byl prvním výhradně biomedicínským pracovištěm v USA. Prošlo jím 24 nositelů Nobelových cen za chemii či lékařství; výjimečnou kvalitu má i osazenstvo dnešních 72 laboratoří na nástupnické Rockefellerově univerzitě. V jedné z nich pracuje mladý český vědec Michal Zimmermann (29 let), jenž v lednu publikoval článek v elitním časopise Science.

Spolu se čtyřmi kolegy je autorem studie, která by díky objevu mutací genu Rif1 mohla přispět k léčbě dědičné rakoviny prsu a vaječníků. „Myslím, že naše studie – ale i další, které byly publikovány paralelně – může nastartovat poměrně velikou odbornou aktivitu zaměřenou na detailní popis daného molekulárního mechanismu a dalších genů a proteinů, které se procesu oprav poškozené DNA účastní,“ řekl ČESKÉ POZICI Zimmermann, dle nějž může objev přispět i ke klinickému výzkumu efektivnější léčby rakoviny prsu.

Studie sledovala chování nádorových buněk u nemocí léčených chemoterapeutiky, jež vyvolávají poškození DNAVýzkum sledoval chování nádorových buněk u nemocí léčených chemoterapeutiky, jež vyvolávají poškození DNA. Tyto dvouřetězcové zlomy je zapotřebí opravit. „Naše pokusy naznačují, že mutace genu Rif1 může genetické změny způsobující chybnou opravu poškození DNA v podstatě ,vyrušit‘,“ říká vědec, jenž zatím pracoval na myších modelech, přičemž bude zapotřebí další ověřování u lidských onkologických pacientek.

Práce u špičkové profesorky

Michal Zimmermann je doktorandem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (obor Genomika a proteomika) a výzkumníkem brněnského střediska CEITEC. V New Yorku je od roku 2010. „Na stáž při Rockefellerově univerzitě jsem se dostal díky spolupráci svého školitele Ctirada Hofra ze skupiny profesora Jiřího Fajkuse z CEITECu s newyorskou laboratoří profesorky Titie de Langeové. Původně jsem zde měl působit jeden rok, ale nakonec se obě strany dohodly na prodloužení stáže,“ říká Zimmermann.

Na newyorské univerzitě se zabývá především výzkumem oprav dvouřetězcových zlomů v DNA a způsoby, jakými buňka zabraňuje aktivaci těchto opravných mechanismů na přirozených koncích chromozomů – takzvaných telomerách. „Můj výzkum probíhal něco málo přes dva a půl roku, ale laboratoř de Langeové se věnuje podobným tématům už okolo dvaceti let,“ říká talentovaný Čech, hlavní řešitel projektu.

Profesorka, jež pravidelně publikuje v časopisech typu PNAS, Cell, Nature nebo opakovaně i v Science, se podílela na návrhu experimentů, které prováděl Zimmermann. Na studii spolupracovala i Francisca Lottersbergerová a kolegyně Agnel Sfeirová se Sarou Buonomovou, jež se podílely na přípravě geneticky modifikovaných buněčných linií.

Žádná „připisovačka“

U článku v Science je Zimmermann uveden na prvním místě – nejde tudíž o nějakou „připisovačku“ mnohých jmen. Je to zlom v kariéře? „Asi bych nepoužil výraz ,milník‘, ale jsem přesvědčen, že mi to velmi pomůže získat atraktivní příležitosti pro další kariérní rozvoj. Rozhodně je to ale nejdůležitější událost, která mě v dosavadní kariéře potkala,“ řekl Zimmermann ČESKÉ POZICI.

„Všichni v laboratoři z toho měli neskrývanou radost. Přátelé a rodina mi také velice fandí a podporují mě. Také mne potěšilo, že jsme po publikaci článku obdrželi pochvalné e-maily od několika předních odborníků na tuto problematiku, a reakce kolegů na konferencích, kde jsem výsledky prezentoval, byly také vesměs pozitivní,“ dodává.

V poznámce k dotyčnému článku nelze přehlédnout, že Zimmermann má dvojí takzvanou afiliaci – k Rockefellerově univerzitě, ale i CEITECu, což někdy v českém prostředí chybí a o započtení výsledků se pak třeba přou univerzity spolu s Akademií věd... Má on sám k některému z ústavů větší náklonnost? „Nedá se říci, že bych k některému cítil větší přináležitost. CEITEC je mou domovskou institucí, jsem jejím doktorandem. Navíc jsem na Masarykově univerzitě vystudoval magisterský program a mám k ní velice blízký vztah. Na druhou stranu: většina výzkumu probíhala na Rockefeller University,“ připomíná Zimmermann.

Brno srovnatelné s New Yorkem

Tato univerzita patří k lídrům biomedicínského bádání, loni dostala nadační příspěvek 1,65 miliardy dolarů (asi 31 miliard korun)! Podle svých oficiálních stránek má nyní přes 200 výzkumníků a klinických vědců, 350 postdoktorských pracovníků a asi 170 dalších Ph.D. studentů. Kromě genomiky a proteomiky se tamní vědci věnují také boji s virem HIV, srdečními chorobami, cukrovkou, ale i Alzheimerovou či Parkinsonovou nemocí.

Zobrazit diskusi
Reakcí:1

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Výborná zpráva pro Michala

Výborná zpráva pro Michala Zimmermanna i pro mnoho žen.. a jestli se podobné mechanismy uplatňují u ostatních druhů rakoviny, tak je to výborná zpráva vůbec pro všechny lidi. Bravo!

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah