Slušná šance pro elektromobily v Česku

Nástup automobilů poháněných elektřinou přijde ve čtyřech fázích. Česko je v regionu střední Evropy po Rakousku nejpřipravenější zemí.

SciTech
Martin Rychlík | 17.11.2011
Elektromobilová revoluce se rozjíždí pozvolna. Výraznému třesku zatím příliš nepomáhají ani štědré dotace, jež některé země v EU vyplácejí. Dánsko dává až 20 tisíc eur.

Je pondělí 11. listopadu večer a nad Brnem se při pohledu na Špilberk mísí krásné červánky s hutnou šedou mlhou. Pod růžovošedou oblohou sviští šaliny, auta i čoudící náklaďáky. Smog již zasáhl celé Česko, starosti s nedýchatelným ovzduším hlásí Pardubice, Praha i Ostrava. Ve večerních zprávách na České televizi si ostravský primátor Petr Kajnar postěžoval, že by nebylo od věci přesednout do elektromobilů...

Pár jich tu už skutečně jezdí. Od května se dva elektromobily Peugeot i0n prohánějí v Podkrkonoší. Jde o dvojici e-aut z projektu ČEZ Smart Region, který si vytipoval Vrchlabí jako „pokusnou“ oblast v zavádění chytrých sítí. Za volant usedají pracovníci správy Krkonošského národního parku (KRNAP); druhý elektromobil řídí vrchlabští úředníci. Třetí dostane region co nevidět, zkusmo už jezdil krajem i elektrobus značky SOR.

„Naše zkušenosti jsou dobré. Vždyť kdo jiný by měl jezdit ekologickým vozem než ochranáři. Testujeme, jak se chová na cestách nahoru a dolů. Nasazujeme ho většinou tehdy, když kolegové jezdí na různá jednání a řízení po Krkonoších,“ řekl Mladé frontě Dnes Radek Drahný z KRNAPu. Vůz garantuje na jedno nabití dojezd pouhých sto kilometrů, ale cena za ujetí takové vzdálenosti činí asi padesát až šedesát korun.

Od Číny až po Mladou Boleslav

Na „elektromobilitu“ spoléhá a předvídá jí budoucnost celý svět. Potenciální výhody jsou zřejmé: méně emisí i hluku, nezávislost na dovážené ropě, levnější provoz, rozjetý výzkum v oboru. Pracují na tom automobilky, energetické korporace, podporu zvažují vlády. Testovacích vozů, jejichž nevýhodou je dojezd maximálně 150 kilometrů, jezdí tisíce; jen taková Čína rozjela 25 pilotních projektů a oznámila, že do e-automobilismu vloží v přepočtu 250 miliard korun!

Škoda Octavia Green E Line je první plně elektrickou škodovkou.

„V západní Evropě si energetické firmy testují trh už delší dobu,“ říká Roland Zsilinszky, expert z poradenské společnosti Roland Berger Strategy Consultants. A uvádí příklady: německá RWE buduje v Berlíně síť 500 dobíjecích stanic a do provozu vrhá stovku vozů. Italský Enel staví 400 stanic v Miláně, Pise a Římě, do provozu letos nasadí rovněž stovku elektromobilů. Francouzská EdF se podílí na velkorysém pařížském projektu Autolib, jenž počítá se stavbou 600 nabíječek a s pořízením čtyř tisíc vozů.

Momentálně přichází dle odborníků zlom. Zatímco dnes vyjde pořízení e-auta o čtvrtinu či pětinu dráž nežli běžného „benziňáku“, už v roce 2020 mají být auta na baterie naopak o desetinu levnější, předvídají analytici. Pomoci mají politici: daňovými úlevami, dotacemi na nákup vozů, slevami při parkování (v Londýně mají mít elektromobily volný a bezplatný vjezd do centra) nebo podporou „elektrizující“ infrastruktury. V roce 2025 by polovina prodaných osobních aut v Evropě již neměla jezdit na tekutá paliva, ale výhradně na elektřinu.

Hráčů v elektromobilitě přibývá. Velké ambice mají francouzské vozy Citroën C-Zero i Peugeot i0n (japonské Mitsubishi jej vyrábí jako i-MiEV), Nissan nachystal Leaf, Toyota spolu s Tesla Motors elektromobil RAV4 a rodí se i elektrické sporťáky či dodávky. Jedna z nich – Berlingo Electrique – nedávno ujela na jedno dobití 1000 kilometrů. A tuzemská Škoda spouští výrobu desítky testovacích prototypů Škoda Octavia Green E Line, jež jsou prvními škodovkami s čistě elektrickým pohonem.

Státní dotace nerozhoduje

Elektromobilová revoluce se rozjíždí spíše pozvolně. Výraznému třesku zatím příliš nepomáhají ani štědré dotace, jež některé země v EU vyplácejí. Například v Dánsku při nákupu elektromobilu zákazník může dostat podporu přes 20 tisíc eur, tedy půl milionu korun. Podle studie analytické společnosti JATO Dynamics se za první pololetí roku 2011 prodalo 5222 elektromobilů, což je oproti loňsku více než desetinásobný nárůst. Nejvíce elektromobily zaujaly zákazníky v Německu (1020), přestože tamní pobídky od státu dosahovaly v letošním srpnu jen 380 eur.

Na vozy Peugeot i0n vsadil v pilotním projektu ČEZ.

Naopak vláda stříbrné Francie (953 prodaných e-aut) nabízí za nákup odměnu až 5000 eur! „Rozpory v tabulce ukazují, že pořizovací cena má na rozhodnutí koupit si elektromobil malý vliv,“ uvádí Gareth Hession z JATO Dynamics. „Je zjevné, že trh s elektromobily čeká významný růst, nicméně zatím se nacházíme v jeho počátcích. Čím bude trh zralejší, tím bude vliv dotací růst, zvláště když se vyřeší dílčí problémy,“ dodává Hession.

Elektromobily pro privátní zákazníky za pololetí 2011

země: počet prodaných aut / státní dotace*
1. Německo: 1020 kusů / 380 eur
2. Francie: 953 / 5000 eur
3. Norsko: 850 / 17 524 eur
4. Velká Británie: 599 / 6400 eur
5. Rakousko: 347 / 2571 eur
6. Dánsko: 283 / 20 588 eur
7. Nizozemsko: 269 / 4936 eur
8. Španělsko: 122 / 6500 eur
9. Švédsko: 111 / 470 eur
10. Itálie: 103 / 1200 eur
11. Portugalsko: 93 / 9442 eur
12. Belgie: 85 / 10 907 eur
13. Česká republika: 43 / 271 eur
14. Irsko: 36 / 5000 eur
15. Rumunsko: 2 / 3700 eur
* počítá se maximální možná státní podpora
Pramen: průzkum JATO Dynamics

Zobrazit diskusi
Reakcí:6

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Dobíjení lze řešit z OZE

Pokud jde o zdroj elektřiny jako paliva v dopravě, tak tady si umím docela dobře představit využití obnovitelných zdrojů. Problémem OZE není, že by vyráběly málo elektřiny, ale že je jejich výroba proměnlivá a tudíž obtížněji využitelná. V případě dobíjení akumulátorů je ovšem tato nevýhoda mnohem menší problém. Funkčních solárních parkovišť už je ve světě spoustu, průkopníkem je třeba Google.

zde: http://www.ereleases.com/pic/EEProCarport.jpg
zde: http://cdn.physorg.com/newman/gfx/news/hires/1-UCSDHopkinsPV_cap.jpg
zde: http://2.bp.blogspot.com/_YftE0_vazVQ/SD1TjWRtcQI/AAAAAAAABq4/scdqOGh29Y...

Tato parkoviště si lze představit jako součást úřadů/firem, domácností, obchodních center, letišť... prostě témeř všude, kde auta parkují. Pro MHD by to mohla být třeba solární depa... A tam, kde auta neparkují, nebo jen krátce jako právě v depu, nebo kde parkoviště mají rezervy, se mohou dobíjet samotné akumulátory. Mám-li na střeše rodinného domku fotovoltaiku a jsem-li přes den práci, není problém, aby mi panely zatím nemohly zdarma nabíjet náhradní akumulátor. OZE by samozřejmě nepoháněly dopravu ze 100 %, ale mohly by uživit její slušnou část a snížit tak zatížení sítě (elektřina by se vyráběla na místě), náročnost na pokrytí eletřinou ve špičce (OZE vyrábí nejvíc přes den) a náklady na palivo. Řada lidí využívá auto na kratší vzdálenosti (do práce, z práce, na nákup a pro děti do školy - celkem 50-70 km). Pokud by v práci i doma mohli nabíjet z OZE a měli náhradní akumulátor, pak by podle mě mohli pohánět auto obnovitelnými zdroji už dnes.
V noci by pak nabíjely primární zdroje. To by sice zvedlo noční spotřebu, ale nejspíš ne na úroveň denní špičky. Při rostoucí tendenci cen elektřiny z primárních zdrojů (a snižování cen OZE) lze předpokládat, že lidé by volili cestu více akumulátorů dobíjených přes den levnou elektřinou z OZE, než nočního dobíjení ze sítě.

Jak elektromobily, tak obnovitelné zdroje (OZE) jsou teprve na počátku svého vývoje. Mají tudíž své mouchy a nepředpokládám proto, že by jedno nebo druhé začalo v blízké budoucnosti dominovat energetice nebo dopravě (i když případné ropné šoky by tento vývoj jistě urychlily). Jestli k tomu někdy dojde, zcela určitě se v té době bude k energetice i dopravě přistupovat jinak než dnes. Poznámky typu "v ČR dnes jezdí x milionů aut, průměrný výkon mají takový a makový, když se to sečte a vynásobí, je to x TW denně no a to byste chtěl všechno utáhnout z elektřiny, to byste musel zastavět zemi v lepším případě temelínama, v horším případě fotovoltaikou..." proto nepovažuji za relevantní.

Diky za reakci

...zrejme jste reagoval na muj prispevek. Takze dekuji za reakci. Souhlasim s nazorem, ze vyuziti OZE se nachazi zatim v pocatku, a jak i z meho predchoziho prispevku plyne, pevne verim v lidskou prizpusobivost (proto jsme dokazali osidlit celou planetu temer od rovniku k polu) a necham se rad prekvapit, kam se posuneme. Akorat mi zatim nejruznejsi "vnucovani" OZE (jako v prve rade ekonomicky smyslejicimu cloveku) pije krev skrz jeji dotovani. Neni-li nejaka technologie konkurenceschopna, jdeme dale, lide vymysli neco jineho a ne, ze ji jeste budeme podporovat z penez danovych poplatniku.

Jinak delame-li vse pro max. vyuziti OZE, jejichz vyroba je promenliva a proto se musi vyuzivat hlavne formou akumulatoru, meli bychom mit na mysli i to, jak moc ekologicke samotne akumulatory a jejich vyroba jsou.

Proste k cele oblasti energetiky pristupovat v cele jeji siri a s jasnou vizi...

Dobrý den, reagoval jsem

Dobrý den, reagoval jsem spíše obecně na celou diskuzi. Vy nicméně určitě reagujete na mě, takže děkuji já vám :-)

Zaprvé se domnívám, že dotování není doménou jen obnovitelných zdrojů. Např. jaderná energie byla rozvíjena jako vojenský projekt a v tomto ohledu se jí dostávalo a dostává obrovské podpory - samozřejmě z peněz daňových poplatníků. Kromě toho je dokončená jaderná elektrárna prakticky vždy výrazně dražší, než bylo původně plánováno, ale to už je jiná pohádka.

Zadruhé OZE se nyní stávají konkurenceschopné i bez dotací, protože elektřina z primárních zdrojů je stále dražší a OZE naopak stále levnější. Jelikož není důvod se domnívat, že by ceny primárních zdrojů měly začít klesat, malí i velcí investoři si spočítají, že investice do obnovitelných zdrojů se jim za pár let splatí a pak jim výrazně sníží náklady na energii.

Zvyšující se konkurenceschopnost obnovitelných zdrojů prokazují i globální trendy v tomo odvětví - hezky shrnuto např. zde: http://newenergynews.blogspot.com/2011/10/todays-study-new-energy-in-mar...

Je samozřejmě správné zabývat se ekologickými dopady využívání a výroby akumulátorů. Ovšem bylo by nefér se jimi zabývat izolovaně ve smyslu "buď máme čistou přírodu nebo používání akumulátorů". Je třeba tudíž porovnat ekologické dopady používání akumulátorů a spalovacích motorů. Nemám sice potřebné vědomosti, ale nemyslím si, že výroba elektromobilu s akumulátorem by byla větší ekologickou zátěží než výroba auta se spalovacím motorem (jehož součástí je také akumulátor...). Pokud jde o provoz elektromotoru a spalovacího motoru, tak zde je elektromotor díky nulovým emisím a možnosti (i třeba jen částečného) dobíjení z OZE jednoznačně ekologičtější.

Vhodné je také zmínit, že spalovací motory za sebou mají více než 100 let vývoje a využití v masovém měřítku, zatímco elektromobily poháněné akumulátorem tento rozvoj (nejspíš) teprve čeká.

Alternativni zdroje...

Nemyslel jsem si, ze se z "alternativnich pohonnych hmot" prosadi elektrina. Vzdy jsem tak nejak ocekaval nastup uplne neceho jineho, noveho, napr. vodiku...

Celkem by mne zajimalo, kolik energie by celkem spotrebovala dnesni auta, kdyby byla naprosta vetsina na elektricky pohon, a jak by se tato energie vyrabela. Samozrejme bych rad take vedel, jak zvysenemu naporu na prenosovou soustavu bude odpovidat jeji vystavba a jak se bude ridit riziko blackoutu, ktere by uplne paralizovalo ekonomiky.

 

Mne vubec cela energeticka koncepce dnesni Evropy pripada z pohledu laika jako opat toho, co si vzdala do nazvu, totiz nekoncepcni.

Abych shrnul, kam v oblasti energii smerujeme, z meho laickeho pohledu a budu rad, kdyz mne to nekdo vysvetlite....

Takze. Spolecnost smeruje neustale k vetsi energeticke narocnosti (s prechodem na elektricky pohon v doprave by se rapidne zvysovala), ale zatim nema dle meho dostatecne zdroje, ktere tuto zvysenou poptavku po energii uspokoji. Mohlo by to zajistit jadro, ktere nechceme, od uhli chceme prejit k alternativnim zdrojum energie. Ale k jakym??? Nedokazi zajistit alespon relativne staly prisun potrebne energie (plus divat se v krajine na vrtule nebo zrcadlova pole predstavuje opravdu "odusevneli zazitek"). Energii prece nelze davat do pytlu a skladovat (vybavuje se mi Kocourkov a lapani svetla do pytlu). Takze potrebujeme neco stabilniho a tim se dostavam zase k tomu, ze zatim pater energeticke produkce musi tvorit stabilni zdroje energie, coz nyni reprezentuji uhelne, jaderne a v nekterych geografickych oblastech vodni elektrarny. Kazdopadne se domnivam, neprijde-li lidstvo s nejakym zasadnim objevem, s odstoupenim od jadra nebudeme schopni kryt zvysujici se energetickou narocnost spolecnosti, tak jak dnes funguje....

No, lidi si vzdycky dokazali poradit, tak se necham rad prekvapit, jakym smerem se zase jednou posuneme. Treba vymyslime energeticke perpetuum mobile :-)...

Alternativni zdroje...

... prispevek byl vlozen 2x.

Hahaha

Už se těším, až budou ekologisté vybírat mezi atomovou elektrárnou nebo hnědouhelnou... nebo se konečně odváží vyslovit své tajné přání - zakázat spotřebu?

 

 

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah