Jak změřit, ve kterém oboru je česká věda nejlepší?

O potřebě změnit metodiku hodnocení zvanou „kafemlejnek“, dle níž se rozdělují peníze do české vědy a výzkumu, se hovoří dlouho. Mezi členy vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace se již objevily argumenty, že vhodné a jednoduché by bylo použít relativní citační index. Profesor Chýla vysvětluje, proč by srovnání počtu citací českých autorů v daném oboru přepočtené na jednu práci s průměrnou citovaností článků téhož oboru v celém světě bylo nebezpečné.

KOMENTÁŘ Jiřího Chýly/ Věřím jen té statistice, kterou jsem sám zfalšoval, zní známý výrok Winstona Churchilla, který v sobě nese důležitý vzkaz. Churchill samozřejmě neměl na mysli skutečné falšování statistických údajů, ale jejich „vhodný“ výběr. Ten dokáže vskutku divy.

reklama

Jako názorný příklad může posloužit nejnovější bibliometrická analýza dat o výzkumu a vývoji publikovaná Českým statistickým úřadem (ČSÚ) a loňský materiál Technologického centra Mapa výzkumního a aplikačního potencionálu Česka obsahující oborovou a institucionální analýzu výsledků výzkumu a vývoje v ČR.

Na úvod bych chtěl zdůraznit, že ČSÚ ani Technologické centrum za nic z toho, co budu popisovat, nemohou. Převzaly totiž jen a v případě ČSÚ také agregovaly statistická data agentury Thomson-Reuters, která se zabývá sledováním citačního ohlasů prací ve všech oborech a provozuje databázi Web of Science (WOS). Ani Thomson-Reuters však nedělá nic pokoutního, jen třídí vědecké články do 247 oborů podle charakteru časopisu, ve kterém jsou zveřejněné.

Zrádné srovnání se světem

Kdo je tedy viníkem? Všichni, kdo berou statistická data, aniž se hlouběji zamyslí nad jejich původem a obsahem, a využívají, či lépe řečeno zneužívají je jako argument, ve kterém oboru je česká věda a výzkum ve srovnání se světem nejlepší, a kam by tedy měly preferenčně směřovat veřejné prostředky.

I mezi členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se již objevily argumenty, že místo metodiky hodnocení zvané „kafemlejnek“ by bylo vhodné a jednoduché použít pro rozdělování institucionálních prostředků relativní citační index oboru (RCIO). Proč utrácet desítky milionů (bruselských) korun a čekat několik let, než se v rámci projektu ministerstva školství Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost vyvine něco lepšího, když nám RCIO řekne, kde jsme světoví, okamžitě a téměř zadarmo?

Relativní citační index oboru

Pro srovnání úrovně našich vědců se světem se obvykle srovnávají počty citací českých autorů v daném oboru přepočtené na jednu práci s průměrnou citovaností článků téhož oboru v celém světě. Poměr takto stanovených průměrných citovaností se nazývá Relativní citační index oboru (RCIO) dané země, v tomto případě ČR. Pokud je toto číslo vyšší než jedna, jsme v daném oboru nad světovým průměrem. Pokud je nižší než jedna, jsme na tom hůř.

Úskalí terminologie

Pro pochopení následujících řádků je třeba rozumět terminologii používané v analýzách ČSÚ a její vztah k terminologii databáze agentury Thomson-Reuters. V bibliometrické analýze ČSÚ jsou primární data Thomson-Reuters o 247 oborech agregována do 37 širších vědních oborů definovaných podle takzvaného Frascati manuálu (přiřazení oborů Thomson-Reuters do redukovaného počtu oborů, které používá ČSÚ, je v této tabulce). Těchto 37 oborů je dále přiřazeno pod šest vědních oblastí:

• přírodní vědy;
• technické vědy;
• lékařské vědy;
• zemědělské vědy;
• sociální vědy;
• humanitní vědy.

Zdůrazňuji, že Thomson-Reuters dělí na 247 oborů časopisy, nikoli samotné články. To je, jak uvidíme, velmi důležitý rozdíl.

V excelovské tabulce ČSÚ (v grafu 9 na jedenáctém listě) jsou po vědních oblastech a vědních oborech vyneseny průměrné počty citací v celosvětové databázi WOS a v databázi prací českých autorů (ty samozřejmě obsahují i práce vzniklé v mezinárodní spolupráci). Na první pohled je vidět, že z vědních oblastí jsou světu nejblíže technické vědy, mezi nimiž je dokonce jeden Frascati manuál obor, kde jsme lepší o chlup než svět: elektrické, elektronické a informační inženýrství. Spočítáme-li z databáze relativní citační index tohoto oboru, dostaneme číslo mírně vyšší než jedna, konkrétně 1,13.

Kdo jsou ti naši světoví „inženýři“?

Naskýtá se otázka, kdo jsou a co a kde dělají naši světoví „inženýři“? Pro odpověď je třeba vědět, že ČSÚ do výše uvedeného oboru elektrické, elektronické a informační inženýrství agreguje následujících šest oborů primární databáze Thomson-Reuters: