Jak garantovat excelentní výzkum: příklad CEITEC

Elitní, špičkový, excelentní. Takové přívlastky si přidávají vědecko-výzkumná centra vznikající za evropské miliardy napříč republikou. Jedním z  nejambicióznějších je pětimiliardový Středoevropský technologický institut (CEITEC), který v Brně buduje šestice univerzit a institucí (Masarykova univerzita, Vysoké učení technické, Mendelova univerzita, Veterinární a farmaceutická univerzita, Ústav fyziky materiálů Akademie věd ČR a Výzkumný ústav veterinárního lékařství).

Aby se CEITEC stal skutečně skvělým, o to se mají postarat nastavené mechanismy kontroly, ale také tandem ředitelů – výkonného a vědeckého – nejlépe ze zahraničí. O jejich výběr se postaral panel expertů zřízený ministerstvem školství a dle informací ČESKÉ POZICE je již rozhodnutí blízko. Jména budou nejspíše představena v průběhu dubna.

reklama

Vybírán bude silný tandem, aby oba ředitelé fungovali jako sehraný tým„Vybírán bude silný tandem, protože zásadní pro řízení centra je také to, aby ředitelé na těchto dvou klíčových pozicích fungovali jako sehraný tým,“ řekl ČESKÉ POZICI šéf centra CEITEC Tomáš Hruda, jenž dle ohlasů z akademicko-politických sfér projekt zprofesionalizoval.

„Jsme potěšeni, že se nám podařilo přesvědčit dost zajímavých osobností. U vybíraných kandidátů jsme považovali za klíčové úspěšné výsledky ve vědecké praxi, mezinárodní rozhled i znalost principů řízení, jež povedou k vybudování skutečně konkurenceschopného centra excelence. Zásadní je pro nás i prakticky prověřená zkušenost s řízením podobně významného centra,“ říká Hruda, jenž dříve šéfoval CzechInvestu.

Posun pro celou univerzitu i noví vědci

Středisko se má věnovat výzkumu v oblasti živých, ale i materiálových věd – na vybudování šlo 5,3 miliardy korun. „CEITEC jsme připravovali jako zásadní krok k tomu, aby Masarykova univerzita definitivně vystoupila z průměru střední a východní Evropy. Do centra bude zahrnuta jen část oborů, ale snažili jsme se jej koncipovat tak, aby vyšší úroveň kvality, jež bude s centrem spjata, postupně vyzařovala do celé univerzity,“ řekl v rozhovoru pro ČESKOU POZICI rektor Mikuláš Bek. O totéž dbá i partnerské Vysoké učení technické.

© CEITEC

Od buněčného výzkumu po čipy - tak velký rozptyl mají mít brněnské týmy.

Do Brna se kupříkladu vrátí dva vědci, kteří uspěli v zahraničí. Jsou jimi Jiří Friml a Eva Benková (VIB Department of Plant Systems Biology, Iniversiteit Gent), mimo jiné oba držitelé významného grantu Evropské výzkumné rady. „Příchod vědců tohoto formátu je cestou, kterou chceme jít i do budoucna. Na získání významných zahraničních vědců intenzivně pracujeme, je to součástí naší strategie. Podařilo se nám získat již několik renomovaných vědců ze zahraničí, kteří brzy nastoupí do vedoucích pozic,“ říká ředitel Hruda.

CEITEC se má soustředit na opravdovou excelenci, nikoliv jen tu papírovou. „Již dnes pro vědce vytváříme zázemí a podmínky, které budou podporovat pouze ty nejlepší výsledky, což v ČR zatím bohužel není – ani zdaleka – standardem. Konkrétním příkladem je evaluace vědeckých týmů, jež proběhne 11. až 12. června a pro kterou jsou nastaveny transparentní podmínky hodnocení bez politických i jiných vlivů,“ dodává Hruda.

Jak takové hodnocení proběhne? Do Brna přijede přes dvacet odborníků z mezinárodních institucí, kteří budou v rámci dvoudenní akce hodnotit jednotlivé výzkumné skupiny v závislosti na jejich odbornosti.

Systém hodnocení:

1. část – Hodnocení  standardních výsledků vědecké práce, například kvalita publikovaných výstupů, spolupráce s aplikační sférou, úspěšnost v získávání mezinárodních grantů. Publikace pod mediánem příslušného oboru nejsou do hodnocení vůbec zahrnuty, naopak publikacím v nejprestižnějších časopisech náleží řádově vyšší ohodnocení.

2. část – „Benchmarking“ – jednotlivé výzkumné skupiny jsou porovnávány s odpovídajícími špičkovými výzkumnými týmy ve svém oboru na prestižních výzkumných institucích v Evropě – například Imperial College of London, VIB (Vlaams Instituut voor Biotechnologie, Gent) či EMBL (The European Molecular Biology Laboratory, Heidelberg).

3. část – „Peer review“ neboli osobní interview členů výzkumných skupin se zahraničními hodnotiteli. Ti kromě celkové vize a cílů skupiny hodnotí také například schopnost přesvědčit o tom, že v budoucnu dokážou dosáhnout špičkových výsledků a přiblížit vědu v CEITEC nejlepším centrům. Zásadní je schopnost a jasný plán vedoucích výzkumných skupin zajistit podporu a růst mladým talentům.

4. část – Shrnutí hodnocení ze všech předchozích částí, které podá kvantifikovatelnou odpověď, jak si daný tým stojí, včetně doporučení.