Z českých univerzit se staly úřady. Na mezinárodní elitu jen tak nedohlédnou.

O světovou první ligu by u nás mohla možná soutěžit některá z fakult. Jenže to by se musely dobrovolně zeštíhlit, domnívá se Dalibor Štys.

Dalibor Štys | 05.01.2012

Krátce poté, co ministr školství Josef Dobeš koncem loňského roku poslal do připomínkového řízení věcný záměr zákona o vysokých školách, hodili mu jej rektoři na hlavu. Koncepci vysokoškolské reformy ve svém rozboru kritizuje rovněž Dalibor Štys. Měla by být mnohem restriktivnější a nutit univerzity k výrazné restrukturalizaci.

V českém vysokém školství se čas od času objevuje téma výzkumných univerzit. Jenže pak zase rychle degeneruje – to když se jednotlivé školy s ambicí podívají do zrcadla, které jim nastavuje mezinárodní srovnání. O jedno se pokusím. (Omlouvám se všem, kdo preferují jiné žebříčky.)

Ve výběru srovnávaných institucí se budu věnovat těm, které se umístily nejvýše ve vícekriteriálních žebříčcích serveru QS a časopisu Times Higher Education (mimochodem, k tomuto rankingu patří časopis, který je velmi inspirativním čtením). Univerzity, které budu diskutovat, jsou v obou žebříčcích v první dvacítce a v obou je nejlepší univerzitou mimo anglicky mluvící země švýcarská Souručenská technická vysoká škola (ETH) v Curychu. Vycházejme z toho, že nejlepšími třemi školami jsou Catech (California Institute of Technology), Harvard University a Stanford University. Též statistika počtu univerzit v první 200, v níž v poměru k počtu obyvatel vedou Švýcarsko a Nizozemsko, je v obou žebříčcích, QS i Times Higher Education, podobná.

Nakonec jde vždycky o peníze

Malinký Caltech, tedy 425 stálých akademických zaměstnanců a 2175 studentů, si nechám na konec. Ostatní školy jsou poměrně velké: Stanford a Harvard přes 30 tisíc studentů, stejně tak nejlepší nizozemská univerzita v Utrechtu; ETH 16 tisíc studentů; Univerzita Karlova – přes 50 tisíc studentů.

Mechanismus přerozdělování financí má šanci být rozumný, pokud je daná fakulta dostatečně všeobecnáZákladní rozdíl? Organizační. Všechny zmíněné zahraniční univerzity se dělí na několik málo fakult, v angličtině schools. Například prominentní technika Stanford má tyto fakulty: Business (ekonomická), Earth Sciences (vědy o zemi), Education (pedagogická), Engineering (technická), Humanities & Sciences (přírodních a humanitních věd), Law (právnická) a Medicine (lékařská). Zvláště bych chtěl upozornit na fakultu přírodních a humanitních věd. U nás, například na Univerzitě Karlově, na tyto disciplíny máme fakult hned pět: Matematicko-fyzikální, Přírodovědeckou, Filozofickou, Humanitních studií a Sociálních věd. I třeba České vysoké učení technické nedávno oddělilo z fakulty elektrotechnické fakultu informatiky. Stanford, prominentní světová inženýrská škola, má na technické obory fakultu jednu.

Důsledky tohoto rozdílu všichni, kdo žijeme na vysokých školách, vidíme. Nakonec jde totiž vždycky o peníze, a ty se rozdělují ve dvou rovinách. Jedna je nám zvrchu dána a tak či onak se množství peněz všude na světě odvíjí od počtu studentů a akademických výkonů, jako jsou publikace, citace, umělecká díla, Nobelovy ceny atd. Druhá je vnitrouniverzitní, jak si to která univerzita přerozdělí. Pokud je daná fakulta dostatečně všeobecná, mechanismus přerozdělování má šanci být rozumný. Jednoduše se odvine od počtu studentů přijímaných na daný obor s přihlédnutím k zachování počtu kvalitních přednášejících, aby byl obor slušně provozován. Přednášející se přirozeně sdílejí, kvalitní základní přednášky jsou ve velkých aulách pro stovky studentů.

Čím víc drobků...

Ne tak na našich univerzitách. Ty jsou rozdrobeny na fakulty až fakultky a každá z nich si žárlivě střeží svůj obor. Biologové tak učí (bio-)fyziku i (bio-)matematiku, chemici biologii a matematika je striktně rozdělena mezi přírodovědeckou, pedagogickou a ekonomickou fakultu, na zemědělskou fakultu pak chodí vyučovat matematiku externista z gymnázia. To vše jsou konkrétní příklady, nicméně i vzájemné uznávání matematiky mezi fakultami jedné techniky je často velký problém. Samozřejmě, že v ČR bývá problém i velmi technický, protože univerzity nemívají kampusy a jsou rozptýlené po celém městě. Neefektivita takového systému je zjevná.

Naše univerzity nenabírají studenty z celého světa, právě naopak, jsou jazykově omezené jako málokde jinde na světěNabízím následující úvahu: Je zřejmé, že naše univerzity narostly nade všechnu rozumnou míru. Nenabírají studenty z celého světa, právě naopak, jsou jazykově omezené jako málokde jinde na světě. Profesoři a docenti nad tím ohrnují nos, nebyli to ale právě oni, kdo ty studenty na univerzitu přijímal? Když dojdou peníze, vždycky se může postupovat buď cestou supermarketu, tedy snížit kvalitu a prohlásit ji za nesníženou, nebo prostě omezit spotřebu a držet se kvality.

Ta analogie docela sedí, protože i spotřeba má svou minimální hranici, pod kterou již omezit nejde. Rozdrobení ale vede k tomu, že počet jednotek, které je třeba živit, je velký. Tak se studentům předstírá, že základní přednáška pro pět posluchačů se připravuje se stejnou intenzitou a zodpovědností jako pro sto. To ale nemůže být pravda, protože něco takového se nevyplatí nikde na světě.

Zobrazit diskusi
Reakcí:1

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

V první řadě gratuluji k

V první řadě gratuluji k výstižnému článku.

Jen pro zajímavost dodávám, že Cambridžská univerzita, která mimochodem je v QS World Ranking na prvním místě a v THE na šestém, má 12 tisíc studentů prvního stupně (Bakalařské studium) a 5 tisíc post-graduálních studentů (od MPhil do PhD). Velikost akademického sboru je něco málo přes 1,5 tisíce. Univerzita se dělí do 6ti Škol (Schools), Arts and Humanities (8), Humanities and Social Sciences (5), Biological Sciences(2), Physical Sciences(3), Clinical Medicine(1) a Technology(3). Čísla v závorkách je počet fakult v dané Škole. Žádná z fakult nemá děkana. Jsou řízeny svými akademickými senáty s minimální administrativou.(Studenti jsou v akademických senátech zastoupeni jedním nebo dvěma studenty, kteří se nemohou zúčastnit bodů jednání, které se týkají osobních záležitostí zaměstnanců). Drtivá většina administrativy univerzity je centralizována. Pokud se nemýlím Cambridžská Univerzita má dnes 83 Nobelových cen.

To podle mne potvrzuje většinu toho, co docent Štys ve svém článku píše.

Rudolf Haňka

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah